Nástroj opatření pro snížovaní rizik

KATALOG 100 OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ RIZIK

Filter
Clear All
Fields of action
Terasování je postup umožňující hospodaření a stavění na strmém a členitém terénu. Terasy zemědělské půdy se skládají z terasových plošin a terasových svahů nebo stěn. Může opatření snížit erozi a zpomalit povrchový odtok dešťové vody na neerozivní rychlost. Opatření se doporučuje pro zemědělskou půdu se sklonem > 15 °. Terasy však mají významný dopad a mohou proto porušovat ekologické mechanismy krajiny. Z tohoto důvodu by měly být považovány za finální řešení pro využití půdy jako zemědělské půdy nebo plochy pro stavby pouze v případě, že jiné využití půdy (např. zalesnění) není možné.
Odborní stavební konzultanti pro povodňová rizika ohrožující stavby (technik nebo architekt) poskytují své technické znalosti a zkušenosti a hodnotí fyzickou zranitelnost stavby působením povodně a určují účinky implementovaných opatření ke zmírnění povodňových rizik. V některých zemích mohou být k dispozici standardizované postupy, podle kterých odborníci postupují při vydávání protipovodňových osvědčení a uvádějí pro majitele domů poučení ohledně rizikového stavu pro další ochranná opatření. Certifikát může být vyžadován pro účely nastavení pojištění.
Rozdělení plochy pole má za cíl pěstovat plánovaně různé střídající se plodiny v pruzích. Ideálně v kombinaci s kultivací napříč svahem. Je vhodné zvláště pro plodiny se sklonem k erozi, jako je kukuřice nebo cukrová řepa, které se střídají s pruhy např. trav nebo nekultivované půdy. Plodiny náchylné k odtoku povrchové vody a erozi půdním pokryvů jsou proto chráněny plodinami s vyšším krytím, které snižují riziko odtoku povrchových vod a eroze. Členění ploch by mělo být kombinováno s jejich vhodným využitím.
Toto opatření spočívá v udržování dobrého zdravotního stavu lesů použitím vhodného hospodaření (např. zaváděním stabilních, stupňovitých, nerovnoměrně starých lesů, použití přirozené obnovy chránících podrostů a dílčích systémů, výmladkové porosty). Cílem je zvýšit infiltraci do půdy, zpomalit povrchový odtok a snížit riziko eroze půdy zlepšením zdravotního stavu lesa a jeho uvedení do přirozeného stavu, aby se zvýšila jeho odolnost a tím i jeho schopnost zadržovat dešťovou vodu a snížit riziko bleskových povodní v povodích. Lesnictví by mělo zohlednit pravděpodobné změny v chodu srážek a záplav způsobených změnou klimatu.
Všechny povodně se škodami by měly být analyzovány s ohledem na jejich příčiny a dopady. Opatření zahrnuje posouzení budov a infrastruktury z hlediska jejich použitelnosti (např. dopravní trasy, zásobování vodou, čištění odpadních vod). Shromážděné údaje jsou základem pro žádosti o odškodnění z pojišťovacích fondů nebo fondů pro veřejné katastrofy (jsou-li k dispozici). Na základě analýzy lze navíc vyvodit ponaučení a naplánovat opatření. To přispívá ke snížení škod při budoucích událostech. V neposlední řadě lze shromážděná data použít ke zlepšení kvality výpočtů modelu. Správná dokumentace škod vyžaduje předdefinování kritérií a norem.
Příkopy umožňují zachycení, infiltraci anebo odvedení povrchového odtoku, aniž by došlo ke škodám. Měly by být dimenzovány na odpovídající dobu trvání průtoku, splňovat funkční požadavky a mít pravidelnou kontrolu a údržbu. Příkopy na zemědělské půdě se obvykle navrhují v oblastech, kde je omezen prostor pro realizaci průlehů. V městských oblastech jsou součástí městského drenážního systému a mohou mít různé průřezy, které vyhovují městské krajině. Mohou zahrnovat použití výsadby pro lepší vizuální dojem a úpravu vody. Opatření vyžaduje zábor půdy. Proto je nezbytné vypořádání majetkových práv.
Všude tam, kde se pro podporu retence používají zeleň bez ohledu na to, zda se jedná o trávu, stromy, keře, rostliny používané k vytváření zelených střech nebo zelených zdí, může být růst těchto rostlin podpořen geokompozitem absorbujícím vodu (GSW).
Hrázkování v brázdách (také nazývané hříbkování nebo hrazení brázdy) je vytvoření malých půdních hrázek napříč brázdami např. při pěstování brambor. Podobnou technikou je půdní důlkování – tvorba malých depresí v těsných intervalech. Tyto postupy udržují dešťovou vodu na místě, dokud neinfiltruje do půdy.
Správné posouzení ohrožení a rizik (s informativními mapami jako hlavním výstupem) je nezbytným základem pro zahájení procesu integrovaného řízení rizik na všech úrovních činnosti. Hodnocení je náročným vícestupňovým úkolem, který vyžaduje – kromě jasných cílů – některá vstupní data (např. o historických událostech a škodách, metodických dovednostech a rozhodnutích), jakož i potřebné zdroje. Na základě výsledků hodnocení je nutné definovat přijatelné riziko a pro plánování vhodných opatření ke zmírnění rizika je možné vymezit plochy s vysokým rizikem povodní.
Systémy včasného varování před povodněmi – pokud existují pro danou oblast, poskytují informace, které umožňují spuštění havarijního zásahu (např. zřízení velící jednotky, pozorování rizikových oblastí) před událostí a předtím, než dojde ke škodám. Omezení škod je však možné pouze tehdy, pokud jsou informace včasného varování interpretovány a vyhodnoceny správně, pokud jsou podloženy posouzením rizik a akčními plány zohledňujícími různé scénáře. Shromažďování a doplňování informací z různých (také z místních) zdrojů může odpovědným pracovníkům usnadnit a zkvalitnit posouzení těchto informací.
Infiltrační pásy by měly být realizovány na svazích po vrstevnicích. V blízkosti nádrží, vodních toků a zastavěných oblastí chrání před pronikáním erodovaného materiálu. Zachytávací pásy poskytují dobré podmínky pro účinnou infiltraci vody a zpomalení povrchového odtoku. Křovinaté pásy přes dlouhé, strmé svahy zachycují a zpomalují stékající vodu z povrchu. Ideální kombinace spočívá v těsném umístění zachytávacích a křovinatých pásů vedle sebe.
Pro rozšíření znalostí o zvládání rizik plynoucích ze silných dešťů lze uspořádat různé formy interaktivních akcí s různými formáty účasti. Cíle a rozsah se mohou pohybovat od poskytnutí informací (velké nebo malé akce) až po školení a dokonce i individuální poradenské služby. Událost nebo participativní proces by se mohly zaměřit například na vysvětlení mapovacích činností a jejich výsledků, identifikaci možných opatření ke snížení rizika a vysvětlení příkladů osvědčených postupů. Je možné integrovat obsah specifický pro rizika plynoucí ze silných dešťů do existujících a dobře známých událostí nebo formátů nebo kombinaci s jinými tématy.
Opatření je pro hydroizolaci budov proti zemní vlhkosti a prosakující vodě u podzemních konstrukčních prvků jako jsou stěny. Existují horizontální nebo vertikální způsoby izolace. Vodorovná izolace zabraňuje zvyšování vlhkosti. Svislá izolace zabraňuje pronikání vlhkosti ze strany do budovy. K dispozici je několik variant řešení s asfaltem a se syntetickými materiály. Je důležité, aby svislá izolace dosahovala až 30 cm nad zemí, a bylo instalována alespoň jedna vodorovná izolace.
Vzdělávací činnosti v oblasti komunikace rizik mohou v budoucnu pomoci zvýšit povědomí a znalost rizik. Mladší generace jsou obzvláště důležité pro budoucí vývoj řešení rizik plynoucích ze silných dešťů. Kromě toho jsou již dnes vystaveni tomuto nebezpečí. Vzdělávání např. v oblasti alternativních metod nakládání s dešťovou vodou zvyšuje povědomí mladých lidí a pomáhá zavést udržitelné postupy.
Využití půdy a změny krajinného pokryvu, jakož i intenzifikace nebo extenzifikace využívání půdy mění hydrologické podmínky a mají potenciálně velké dopady na záplavy v nížinných oblastech. Při plánování činnosti by se mělo brát v úvahu souvislost mezi situací po proudu a proti proudu, interakce činností zejména pokud se vyskytnou problémy v sídelních oblastech. Formální i neformální plánovací postupy zaměřené na integrovaný územní rozvoj, rozvoj venkova, přizpůsobení se změně klimatu nebo jiné účely jsou možné pro přístupy plánování zahrnující celé povodí. Koncepce a plány by měly zohledňovat pravděpodobné změny v chodu srážek a záplav vyplývajících ze změny klimatu. Jedním z možných přístupů je spolupráce mezi obcemi.
Povědomí o rizicích roste a proměňuje se v činy, když jsou majitelům soukromých domů a veřejným orgánům poskytovány stálé informace a osobní odborné rady. Kontaktní osoby a veřejné konzultační hodiny nabízejí větší záruku úspěchu než online informační služby nebo reklamní kampaně. Přijetí opatření lze dále podpořit, pokud jsou prováděna v obecních budovách způsobem, který je účinný pro veřejnost.
Rozvoji drah soustředěného odtoku lze zabránit a retenci lze zlepšit na mírně svažitém terénu kultivací zemědělské půdy na svahu podle vrstevnic. V ideálním případě by měla být půda obhospodařována v šachovnicovém vzoru, aby bylo možné regulovat a zpomalit tok povrchové vody. V zásadě je zabráněno tvorbě svahových rýh a vytváření preferenčních drah soustředěného odtoku. V zalesněných oblastech lze koncentraci odtoku minimalizovat tím, že se těžba dřeva neprovádí ve směru svahu.
LEADER je integrovaný proces rozvoje ve venkovských oblastech financovaný z fondů EU SZP a určený k zapojení, umožnění činnosti, získávání zdrojů a posílení místních (venkovských) komunit. Přístup LEADER zahrnuje např. vypracovávání a provádění strategií místního rozvoje zdola nahoru; integrovaná a víceodvětvová opatření; vytváření sítí a spolupráce. Omezení rizika silného deště nebo povodně lze považovat za strategii rozvoje a provést prostřednictvím souvisejících strukturálních nebo nestrukturálních opatření. Procesy LEADER by měly zohledňovat pravděpodobné změny v chodu srážek a záplav vyplývajících ze změny klimatu.
Lineární ochranná opatření pomáhají nasměrovat vodu do oblastí, kde nehrozí ohrožení obyvatelstva a přispívají ke snížení povodňových škod. Jedná se o hráze protipovodňové ochrany, protipovodňové stěny, mobilní protipovodňové systémy, odvádění srážkové vody, protipovodňové kanály, odvodnění silnic v případě nových staveb a rekonstrukcí. Opatření vyžadují údržbu a zaškolení obsluhy.
Cílem těchto hrázek je zkrátit délku svahu, čímž se zpomalí odtok povrchové vody a omezuje se eroze půdy na orné půdě. Podporují také infiltraci vody do půdy. Musí být vybudovány ve směru vrstevnic s nulovým podélným sklonem. Jak oblast před hrázkou, tak její výška musí odpovídat potřebě retenčního objemu , včetně objemu naneseného erodovaného materiálu. Nejčastěji jsou provedeny ve formě zemního násypu vyztuženého trávním porostem.
Nádrže lze klasifikovat mimo jiné podle velikosti, klasifikace se však v jednotlivých zemích liší (např. Česká republika <2 000 000 m³ , někde menší než 100 000 m³). Pro zvládání silných dešťových srážek jsou zvláště důležité malé nádrže na menších vodních tocích. Mohou chránit objekty v rizikových oblastech před negativními dopady povodní po silném dešti a před transportovanými částicemi půdy z erozních procesů. Většinou je jedná o víceúčelové malé nádrže, kde je prevence před povodněnmi jedním z účelů. Opatření vyžaduje zábor plochy (často zemědělské) půdy. Proto je nezbytné vypořádání majetkových práv. Projektová dokumentace, územní rozhodnutí a realizace mohou být náročné.
Tato skupina opatření zahrnuje lineární prvky, rýhy, dešťové nádrže, střechy s vegetací, decentralizované hospodaření s dešťovou vodou pro docílení lepší infiltrace a odpařování v sídelních oblastech. Při komplexním využití může výrazně snížit nejen celkový objem odtékající povrchové vody, ale také výrazně snížit rychlost povrchového odtoku. Opatření má velký přínos pro životní prostředí.
Meze jsou pásy nekultivované půdy oddělující pole od sebe. Pokud jsou meze orientovány ve směru vrstevnice, mohou zpomalit povrchový odtok a podporovat infiltraci. Nejvyšší účinnosti je dosaženo, když je opatření doprovázeno infiltračním pásem umístěným nad a brázdou umístěnou pod mezí. Implementace se doporučuje v případě, že jiné typy technických opatření jsou neúčinné nebo nemohou být implementovány.
Existuje velké množství požadavků a norem EU, které musí správci půdy splňovat, aby mohli dostávat platby v rámci režimu podpory. Posouzení místního rizika však může vyžadovat více než jen plnění závazných norem. Zde mohou pomoci dobrovolné dohody mezi farmářem, vlastníkem půdy a obcí, případně místní dotace. Měly by být zohledněny předpokládané změny v chodu srážek a záplav způsobených změnou klimatu.
Protipovodňové mobilní zábrany mají různé typy provedení a vždy vyžadují proškolení odpovědných osob, kterými mohou být i vlastníci nemovitstí.
Všechny druhy modré a zelené infrastruktury v sídelních oblastech (řeky, říční údolí, vodní nádrže, přírodní a umělé mokřady, parky, náměstí, sady, zahrady, parcely, zelené uličky, louky a jiné) snižují odtok a zvyšují retenční kapacitu. Zachování stávajících prvků a tvorba nových prvků je příspěvkem ke zvládání rizika silného deště.
Veřejný a soukromý prostor, jako jsou ulice nebo parkovací plochy, hřiště a sportoviště, může být navržen jako prostor pro odvedení odtoku nebo jako dočasný retenční prostor. Může tak pomoci nasměrovat nebo zpomalit odtokovou vlnu při výskytu intenzivních srážek. Dočasné zaplavené oblasti nebo vodní plochy jsou volné oblasti v městském prostředí, které sbírají dešťovou vodu z městské zástavby (např. ze střešních svodů). Natékající voda je nejprve filtrována a po dočasném zadržení až 48 hodin je pak vypouštěna do toků nebo do kanalizačního systému.

Násypy mohou zabránit vybřežení; opevnění z balvanů chrání exponované břehy před účinky eroze.

Vyloučit novou zástavbu, kde hrozí škody na samotných objektech a zhoršení odtokových poměrů v důsledku výskytu přívalových dešťů.
Pozemky, které byly vyčleněny pro výstavbu, ale jsou dosud nezastavěné, jsou prohlášeny za nevhodné k výstavbě nebo není vydáno stavební povolení.
Poškození povodněmi způsobenými srážkami lze vyloučit zohledněním povodňových stavů v rozvojových a územních plánech a vytvořením volných cest pro odtok. Toho lze dosáhnout stavebními předpisy, např. vymezením zvláštních zatravněných porostů nebo ochranných pásem v rizikových oblastech územního plánu. Tyto zóny slouží k zpomalení povrchovho odtoku v případě silného deště.
Kromě enviromentálních aspektů souvisejících se zadržováním vody v krajině slouží toto opatření ke snížení pravděpodobnosti výskytu povrchového odtoku při intenzivních deštích, protože zpomaluje proudění vody směrem k recipientu. Mokřad zabezpečuje retenci vody a zlepšuje hydrologický režim degradované půdy. Obnova zamokření zahrnuje širokou škálu velkých a malých opatření, např. zadržovací opatření, jako je přehrazení drenážních příkopů nebo změny v lesním hospodářství. Obnova mokřadů je dlouhodobým opatřením, které vyžaduje dlouhodobou a stálou strategii a neustálý dohled.
Identifikace a obnovení zaplavovaných oblastí a oblastí sedimentace, například odstraněním ochranných struktur pro zemědělskou půdu, přispívá k zadržování vody podél řek a tím ke snížení rizik plynoucích z intenzivních srážek. V minulosti byla většina záplavových území využita k jinému účelu; bývalé lužní lesy jsou odděleny od říčních a odtokových cest a upravovány na zbytkové lesy s nízkou hustotou bez přirozené regenerace. Využití záplavových oblastí může být různé. Nejvíce prostoru vyžadují samoregenerační lužní lesy („mobilní ekosystémy“). Obnova těchto lesů je náročný a dlouhodobý proces a vyžaduje odpovídající plánování.
Povrchový odtok na loukách a pastvinách je ve srovnání s plodinami na orné půdě menší. Vysoký podíl luk a pastvin tak zvyšuje retenční kapacitu zemědělské půdy a snižuje povrchový odtok. Zachování stávajících luk, nepraktikování plodinového využití ploch nebo stavební činnosti zejména v oblastech vodních toků, na svazích, v odtokových oblastech podél vodních toků je proto příspěvkem ke snížení rizik plynoucích ze silného deště.
Vzhledem k jejich retenčnímu účinku a kvůli ochraně svahů před erozí, lesy snižují odtok povrchové vody a transport sedimentů. Hospodaření v lese by mělo být upraveno tak, aby vyhovovalo specifickým potřebám zranitelných objektů níže po svahu. Je třeba se například vyhnout rozsáhlému kácení. Složení lesa by mělo být nastaveno tak, aby bylo dosaženo co nejvyšší úrovně retence vody. Opatření v lesnictví by měla zohlednit pravděpodobné změny v chodu srážek a záplav vyplývajících ze změny klimatu.
Opatření využívá systémy pokryté vegetací, které jsou v různé míře nasyceny vodou. Předupravují dešťovou vodu a prodlužují retenční čas. Mohou sloužit jako nárazníkové zóny kolem vodních útvarů. Znečišťující látky se odstraňují v důsledku intenzivní sedimentace a asimilace vodní vegetací a adsorpcí na biogeochemických bariérách, např. ve formě gabionů naplněných dolomitem nebo vápencem a pokrytých kokosovými rohožemi. Jsou zvláště důležité v případě přílivu silně znečištěných vod po silných deštích.
Větší otevřené plochy způsobené například těžbou dřeva a bouřkami jsou zvláště kritickými oblastmi pro rozvoj povodní. Vyhýbejte se velkým otevřeným plochám – např. podporou zmlazení před těžbou dřeva a co nejrychlejším znovuzalesnění vytěžených oblastí může výrazně snížit odtok z povodí náchylných k povodním.
Opatření spočívá v eliminaci rizika poškození lesní půdy v důsledku těžby dřeva. Opatření zahrnuje například použití lanových dopravních systémů, pásových traktorů a zamezení dopravy po stejných trasách. Pokud dojde k poškození lesní půdy, je nutné ho okamžitě napravit, aby nedošlo k narušení přirozených půdních procesů. Veškeré zákroky závisí na konkrétních škodách a měly by být provedeny ihned po dokončení těžby.
Územní plány nezastavěných ploch, které již byly označeny jako rozvojové oblasti, jsou přizpůsobeny tak, aby zohledňovaly rizika pro tyto oblasti; v případě potřeby se stanoví změnou nová oblast pro změněný plán rozvoje (zatímco obec reviduje územní plán a plán rozvoje).
Organizační opatření a nouzová opatření jsou přijímána bezprostředně po události, aby byla zaručena funkčnost struktur, které mají za cíl ochranu před povodněmi v povodí (např. odstranění trosek a bahna).
Předdefinované odtokové trasy určené k odklonění povrchové vody od budovy mohou být zřízeny na pozemku nebo na jeho hranicích, jsou to např. změna sklonu, zemní lavice, vytvoření depresí nebo stavba prvků odklánějící proud vody jako jsou stěny. Na pozemku mohou být vybudovány prvky jako jsou prohlubně nebo příkopy, které shromažďují vodu a zajišťují kontrolovanou infiltraci do půdy.
Toto opatření pomáhá výrazně snížit riziko eroze na zemědělské půdě. Díky drsnosti povrchové struktury půdy pomáhá povrchové vodě vsakovat do podloží. Odtok povrchové vody je navíc významně snížen řadou dočasných nerovností zadržujících vodu . Opatření je však v rozporu s jinými opatřeními zaměřenými na šetrné hospodaření s půdou a mělo by se používat opatrně.
Potenciálně poškozené osoby – zejména vlastníci nemovitostí by mělin být motivováni realizací opatření vedoucích k ochraně jich majetku. Zřízení a údržba ochranných prvků v soukromých stavbách je však náročná. Úřady by však měly propagovat a stanovit vhodná opatření na ochranu majetku alespoň poskytováním informací na webových stránkách a v písemných materiálech.
Podzemní nádrže fungují jako retenční nádrže. Mohou být začleněny při procesu plánování městské infrastruktury.
Pojištění proti přírodním rizikům chrání majitele domů před finančními následky povodní způsobených vysokou vodou, silnými srážkami, zatopením, zemětřeseními, poklesem podloží, sesuvy půdy, sněhovým tlakem, lavinami a sopečnými erupcemi. Většina domů není dostatečně chráněna pojištěním proti těmto přírodním rizikům. Například v Německu je pouze 43 procent všech budov řádně chráněno před finančními důsledky přírodních rizik.
Různé typy retenčních nádrží, které leží na vodním toku. Napříč tokem je vždy hráz, kdy při nízké hladině voda protéká pouze korytem vodního toku přes výpustní zařízení. Jakmile dojde k navýšení průtoku, který je větší než kapacita koryta toku, dochází k jeho zadržení. Odtok z poldru je pak regulován výpustním zařízením. Většinou bez možnosti manipulace. Poldry pro zadržování povodní mohou být budovány jako suché nebo s trvalým zadržovaným objemem vody.
Snadno srozumitelné a dostupné informace jsou důležité pro zvýšení povědomí o povodňových rizicích a pro podporu provádění opatření na snížení rizika. Může být k dispozici jako materiály pro čtení, například ve formě tiskových produktů (příručky, směrnice, brožury, letáky) nebo na online platformách. Produkty by měly být přizpůsobeny konkrétní cílové skupině jako jsou např. občané, majitelé domů, společnosti, lesnictví, zemědělství atd. Mnoho zapojených institucí již zpracovalo velké množství vysoce kvalitních informačních materiálů. Použití stávajících materiálů by proto mělo být zváženo. Musí být zaručen snadný přístup k informacím, tj. na centrální platformě nebo v místě samém. Distribuci informací navíc podporuje public relations a mediální aktivity.

Opatření zahrnuje posouzení škod na budovách a infrastruktuře (např. dopravních tras, zásobování vodou a likvidaci odpadních vod), ohledně jejich použitelnosti a nutnosti obnovy po povodňové události. Opatření je také důležité pro vypořádání pojistných událostí prostřednictvím pojišťoven. V případě, že je k dispozici podpora z veřejných prostředků pro katastrofy, je nutné předem definovat postupy a kritéria.

Opatření zahrnuje posouzení škod na životním prostředí, způsobených většinou haváriemi na zdrojích znečištění, např. poškození nádob s nebezpečnými látkami. Postupy a kritéria jsou definována příslušnými orgány.

Cílem opatření je předcházet katastrofálním následkům silných dešťových událostí jako jedné z mnoha různých krizových situací. Na všech úrovních správy by mělo být jasné, jaké jsou povinnosti státních orgánů, včetně poskytování informací a varování.

Postupy bez orby nebo s její lehkou formou (udržovací) se zcela nebo z velké části obejdou bez použití pluhů. Místo toho se používají nástroje pro obdělávání půdy, které neobracejí půdu (např. kultivátory, diskové brány) nebo nenarušují strukturu půdy a ponechávají zbytky plodin (mulč) blízko nebo na povrchu půdy. Páskové zpracování půdy (striptill) je variabilní metoda obdělávání půdy a setí, zejména u řádkových plodin, které vytvářejí řádky se šířkou 15 až 20 cm, přičemž dvě třetiny pole zůstávají nezpracované. Myšlenkou těchto technologií je vytvořit stabilní půdní strukturu, která není vysoce náchylná k upěchování půdy při zachování nebo zvýšení kapacity infiltrace. Opatření je velmi účinné pro snížení pravdpodobnosti vzniku povrchového odtoku při silném dešti na zemědělské půdě zvýšením zadržování půdní vody a snížením odtoku.
Přečerpávání odpadních vod se skládá ze sběrné nádrže a čerpadla. Zachycená voda proudí do sběrné nádrže přes hlavní potrubí a odtud je čerpadlem čerpána nad hladinou zátopy a dále dopravována do kanalizačního systému.
Nelze-li (nebo jen nedostatečně) zabránit vniknutí vody do budovy, mohou pomoci předdefinované trasy odtoku v budově. Ideálně by měla být provedena opatření v podobě otvorů odkud může vody bez problému odtékat.
Riziko tvorby povrchového odtoku lze významně snížit přeměnou zemědělské půdy na pastviny nebo listnaté lesy nebo zemědělské plochy s krátkodobou rotací plodin. Toto opatření trvale zvyšuje drsnost povrchu (účinek: snížení rychlosti proudění) a snižuje erozi půdy (účinek: snížení ukládání erodovaného materiálu). Opatření je vhodné pro strmé svahy s lehkými půdami, pro oblasti koncentrovaného odtoku, pro pole náchylná k zatopení a pro odvodňované oblasti poblíž vodních toků.
Posouzení přeshraničních rizik, komunikace hydrologických prognóz, harmonizace technických norem; pro řízení povodňových událostí existuje přeshraniční spolupráce v oblasti havarijního plánování a posuzování přeshraničního dopadu projektů. Spolupráce může být zlepšena i pro řízení rizika povodní z přívalových srážek.
V případě velkého nebezpečí může být užitečné přemístit stávající budovy. V důsledku vyloučení a odstranění potenciálu poškození způsobí přesídlení a přesun trvalé snížení rizika. Finanční podpora usnadňuje provádění těchto opatření. Opatření pro přesídlení a přesun musí být posouzena a přezkoumána. Je třeba vzít v úvahu sociální a osobní zátěž.
Požadavky jsou stanoveny při udělování stavebních povolení, aby se zabránilo negativním důsledkům povodní přívalových srážek.
Účinné a pravidelně aktualizované havarijní plány jako reakce na mimořádné situace v případě povodní způsobených silnými srážkami pomáhají jednotkám civilní ochrany získat rychlý přehled o opatřeních, která mají být přijata, a také o jejich prioritizaci. Jsou důležitou součástí plánování zvládání katastrof a musí být pořízeny odpovědnými institucemi (např. v Německu a Rakousku jsou to obce, v případě potřeby také firmy).
Pozemkové úpravy (jednoduché a komplexní) jsou procesem plánování, který může vyjasnit vlastnictví půdy, snížit roztříštěnost vlastnictví zemědělské půdy a zlepšit infrastrukturu a životní podmínky na venkově. Tímto způsobem může znovu zavést technická opatření do plánů společných zařízení a pozitivně ovlivnit fragmentaci krajiny pro zlepšení retence vody a zamezení nekontrolovaného a nebezpečného povrchového odtoku.Pozemkové úpravy by měly zohlednit pravděpodobné změny v chodu srážek a záplav vyplývajících ze změny klimatu.
Nájemní smlouvy jsou právně závazné dohody mezi pronajímatelem a nájemcem pozemku. Obsahují podmínky, za kterých byla plocha pronajata. Termín a potřeba obnovení těchto smluv u nového nájemce nebo při vypršení doby pronájmu poskytuje příležitost majiteli zakotvit preventivní protipovodňová opatření a zavedení některých omezení (např. pro šetrné hospodaření s půdou nebo změnu využívání půdy).
Propustná dlažba je navržena tak, aby umožnila dešťové vodě vsak do půdy a zvodnělé vrstvy, nebo, aby byla zachycena pod zemí a poté uvolňována regulovanou rychlostí do povrchových vod. Nepropustné povrchy mohou být nahrazeny různými materiály, jako je štěrk, travní dlaždice, betonové dlaždice s drenáží nebo porézní beton. Je vhodný pro parkoviště, cyklistické stezky, turistické stezky a přístupové cesty, terasy a dvorky.
Příslušné stavební otvory mohou být chráněny proti vniknutí vody instalací oken nepropouštějících vodu, desek a rolet, vodotěsných bran nebo trvale instalovaných automatických stavidel.
Průlehy jsou mělké a široké příkopy na orné půdě s mírnými svahy a malým podélným sklonem. Umožňují zachycení, infiltraci, případně odvedení povrchového odtoku. Měly by být správně dimenzovány, aby splňovaly funkční požadavky a vyžadují údržbu.
Toto opatření se obvykle provádí ve formě několika hrází (stupňů ve dně) postavených ve směru kolmém na směr toku. Účelem opatření je stabilizovat erozní a akumulační procesy v tocích toků zadržováním vody a erodovaného materiálu, např. pokud jsou ohroženy oblasti osídlení. Účinek opatření se zvyšuje, pokud se použije společně s dalšími opatřeními v povodí. Materiál použitý pro hrazení závisí na přírodních podmínkách zájmové oblasti a na hydrotechnických výpočtech. Může být vyžadováno povolení orgánu vodního hospodářství a orgánu ochrany přírody.
Malé (nezpevněné) komunikace v lesích a na zemědělské půdě často způsobují povrchový odtok a erozi nebo jsou samy poškozeny v případě silného deště. Kromě toho hustota cest může mít rozhodující vliv na směr odtoku z větších ploch. Stávající dopravní síť v lesích a na zemědělské půdě by měla být ověřena z hlediska její nezbytnosti, a pokud je to možné a nutné, mělo by dojít k její redukci nebo rekonstrukci.
Tyto systémy mohou sestávat z řady druhů hydrofytů se schopností upravovat kvalitu vody pro eko-hydrologickou regulaci. Jsou seřazeny do tří zón: zóna pro intenzivní sedimentaci (ve které kombinace pevných a přenosných struktur modifikuje hydrodynamiku prostoru a zvyšuje sedimentaci); další zóna pro intenzivní biogeochemické procesy (kde mohutná tělesa s vápencovou frakcí zachycují sloučeniny fosforu); a třetí zónu pro biofiltraci (pro odstranění biogenních sloučenin pomocí makrofytů). Zóny jsou od sebe odděleny mohutnými gabiony ze štěrku, které navíc filtrují vodu.
Do rozvoje povědomí o riziku a zahájení spolupráce by měli být zapojeni všichni příslušní aktéři ve společenství. To lze provést např. vytvořením koordinační skupiny („kulatý stůl“) za účasti všech aktérů z dotčených obecních úřadů, obecních rad, občanů, pohotovostních služeb atd. Iniciativně lze zpracovat audit zaznamenávající silné a slabé stránky stávajících opatření proti všem typům povodní. Výsledkem takového procesu může být vytvoření obecního předpisu nebo vyhlášky „Prevence před povodněmi“, zlepšení komunikačních procesů, sítí nebo hlavního havarijního plánu včetně předběžných opatření.
Místa soustředěného povrchového odtoku by měla být stabilizována trvalým ozeleněním, aby se zabránilo erozi. Mohou být zpevněna např. kameny a odvádí tak koncentrovaný povrchový odtok bez výskytu erozních jevů po jeho dráze. Nejběžnějším geometrickým tvarem je parabola s nízkou hloubkou, která je nejvíce podobná přirozeným cestám odtoku. Opatření vyžaduje zábor zemědělské půdy. Mělo by být provedeno, pokud ochranná opatření nejsou účinná pro ochranu půdy před erozí. Pokud je opatření doprovázeno vhodnou výsadbou vegetace, může být součástí územního systému ekologické stability. Účinek se zvyšuje, pokud v oblasti realizace existují i jiná opatření.
Lapače písku a nánosů jsou technická zařízení, která jsou umístěna v proudu nebo v obtoku vodních toků. V případě povodní zpomalují rychlost vody a vedou k řízené sedimentaci neseného materiálu. Aby se zabránilo transportu plovoucího materiálu, který může způsobit ucpání mostů a propustků, mohou být na toku nebo těsně před mostními objekty osazeny lapače plavenin ve formě česlí. Takové konstrukce se obvykle používají v blízkosti obydlených oblastí. Všechny zadržovací systémy sedimentů a neseného materiálu vyžadují pravidelnou kontrolu a údržbu.
Základní deska a vnější stěny nových budov lze postavit jako uzavřenou nádrž pomocí betonu s vysokou vodotěsností. Protože není nutná žádná izolace, nazývají se tyto konstrukce „bílé“ nádrže. Opatření je poměrně drahé.
Odkloněním vody se předejde nepříznivým následkům v rizikových oblastech. Např. majetek nebo jeho části mohou být chráněny zdí, která obklopuje budovu a odděluje od ní tekoucí povrchovou vodu. Před výstavbou těchto opatření musí být prokázáno, že odklon povodňové vody neporušuje práva třetích stran a, že je kapacita pro zadržování vody proudící přímo na objekt dostatečně velká. Je-li to nutné, musí být dodatečně zvážena další opatření na zadržování vody.
Opatření zahrnuje všechny druhy plánovacích dokumentů pro zlepšení hospodaření s půdou a krajinou, aby bylo možné čelit nebezpečným jevům eroze půdy a povrchového odtoku v rizikových oblastech nebo minimalizovat jejich účinky (např. programy přirozené retence, plány přizpůsobení měst změnám klimatu atd.). Cílem všech nařízení je stanovit postup pro řízení ke snížení výskytu povodní z přívalových srážek.
Střídání plodin je přizpůsobeno specifickým požadavkům podle sklonu svahů. Pěstování smíšených plodin je praxe pěstování dvou nebo více plodin v bezprostřední blízkosti. Použití krycích plodin zabraňuje tomu, aby zůstala půda delší dobu bez rostlinného pokryvu.
Přírodní nebo uměle vytvořené záchytné poldry a deprese se specifickou retenční kapacitou mohou být použity jako dočasná vodní nádrž pro zadržení vody během silných srážek. Zpomalují povrchový odtok; přispívají tak ke zpoždění a snížení povodňových průtoků. Je možné je umístit téměř v jakékoli krajině – zemědělské plochy, lesy, podél vodních toků nebo uvnitř osídlených oblastí na veřejných nebo soukromých pozemcích. V případě umělých poldrů je třeba zajistit pravidelnou údržbu.
Trvalé zatravnění nebo zakládání trvalých vegetačních ploch vinic, chmelnic a sadů snižuje odtok a erozi. Vegetace omezuje erozi tím, že chrání půdu před důsledky dopadu dešťových kapek a snižuje rychlost a množství povrchového odtoku. Opatření by měla být doprovázena dalšími lineárními biotechnologickými opatřeními (např. příkopy) a měla by být prováděna zejména na svazích > 7 ° a > 4 ° na méně propustných půdách)
Tradiční odvodňovací systémy pro povrchové vody jsou často přetíženy v případě silného deště a způsobují tak záplavy a škody. Mohou být dále rozvinuty do „udržitelných městských drenážních systémů“ zaměřených na zvýšení jejich kapacity, např. pokud jde o silné srážky a jejich sladění s přírodními vodními procesy. K této skupině opatření patří velké množství různých stavebních opatření. Tato opatření vyžadují pravidelné čištění a údržbu.
Pokud by voda mohla proniknout do budovy potrubními prostupy, je třeba zamezit vstupu vody při silném dešti.

Navrhování lesních cest by mělo být provedeno tak, aby povrchová voda byla odváděna do lesa po stranách cest. K dispozici jsou různá řešení povrchů pro odvádění vody s různou úrovní údržby (např. průlehy s drenážní vrstvou, propustky, gumové pásy). Odvádění povrchového odtoku je možno kombinovat s hrázkami. Nové lesní cesty by měly být pečlivě plánovány a realizovány pouze ve výjimečných případech. Zajímavým řešením pro přechody malých toků může být nahrazení mostů nebo propustků brodem – např. po škodách způsobených záplavami. Tímto opatřením se snižuje nebezpečí zanesení a zaplavení.

Při výskytu povodní je bezpečné odvodnění z postižené oblasti často závislé na stavu propustků a malých mostů. Tyto objekty jsou často zaneseny troskami a proto způsobují místní záplavy. Často je také poškozen samotný objekt a v důsledku toho je přerušena dopravní trasa. Vhodný návrh z hlediska kapacity a ochrany před zanesením je velmi důležitý. Toto opatření představuje opatření na malých tocích a příkopech, kde může mít nesprávný návrh může velké dopady.
Vizualizace konkrétního nebezpečí a rizika na místě (např. na mapách, v místě nainstalovaných billboardech, atd.) Je účinným způsobem, jak upozornit na nebezpečí ohrožené osoby a instituce. Mapy označují konkrétní nebezpečí a rizika na místě a mohou být k dispozici například na online portálu obce. Jsou nezbytné poskytnout srozumitelné a vysvětlitelné informace včetně kontaktu pro dotazy.
Hlavním cílem tohoto opatření je zadržování a infiltrace dešťové vody. Dobré biologické čištění a retence rozpuštěných látek. Plochý tvar koryta a ozelenění umožňují integraci v rámci místní zeleně.
Infiltrační buňky/příkopy a štěrkové drenáže (překryté mokřinou, obdobné hlubokému záhonu nebo jámě pro výsadbu stromů) snižují odtokové rychlosti a objemy odtoku zpomalením a retencí. Odtékající vodu filtrují přes substrát v příkopu a následně přes půdu. Jsou účinné při odstraňování znečišťujících látek a sedimentů fyzikální filtrací, adsorpcí na materiál v příkopu nebo biochemickými reakcemi ve výplni nebo půdě.
Studny naplněné infiltračním materiálem a pokryté zeminou, kameny nebo jiným povrchem, který propouští vodu z dlážděných povrchů
Vsakovačky jsou podzemní komory, kde se zachycuje povrchová voda a následně se umožňuje její vsáknutí do země. Jsou to běžně čtvercové nebo kruhové výkopy, buď vyplněné sutí nebo obložené zdivem, litým betonem nebo jsou to polyethylenové skruže a perforované struktury obklopené zrnitým zásypem. Mohou být provedeny v mnoha tvarech a často mohou být umístěny v městské zástavbě o vysoké hustotě.
Příslušné stavební otvory mohou být chráněny proti vniknutí vody pomocí pytlů s pískem, deskami nebo systémy pro výměnu pytlů s pískem nebo dodatečně zajištěny deskami a klapkami. Opatření vyžaduje určitou dobu pro vlastní instalaci. To není vždy reálné, když dojde k silným dešťům. Navíc vyžaduje vyškolení.
Zadržovací hráze fungují jako bariéry na rychle proudících potocích a roklích nebo obvykle suchých místech koncentrovaného povrchového odtoku. Mohou být navrženy ve formě prahu nebo schodu. Opatření snižuje podélný sklon, slouží k akumulaci povrchových vod a omezuje rychlost koncentrovaného povrchového odtoku během intenzivních srážek. Mělo by být provedeno v případě neúčinnosti méně náročných opatření a vyžaduje obvykle povolení.
Zahrady se sběrem srážkové vody jsou maloplošné ozeleněné zahrady používané pro infiltraci a akumulaci vody. Obvykle se používají na úrovni nemovitostí a v blízkosti budov, například pro zachycení a infiltraci vody ze střechy. Používá se řada komponent obvykle začleněných do návrhu zahrady, a to podle potřeby. Pod vegetační vrstvou je umístěn substrát filtračního lože za účelem absorpce infiltrující vody.

Je nutno provádět přípravné práce, a to v takovém rozsahu, aby v případě nouze bylo k dispozici veškeré potřebné vybavení a dobře vyškolený personál v dostatečném počtu.

Horní části povodí jsou zdrojové oblasti pro vodní toky, klíčové pro udržení struktury, funkce, produktivity a komplexity navazujících ekosystémů. V oblastech s členitým reliéfem může zalesňování povodí na horních tocích přispívat ke stabilizaci svahů a může snížit rizika spojená se sesuvy půdy.

Územní plánování je účinným nástrojem ke snížení budoucího povodňového rizika. Povodňové riziko se může výrazně snížit, pokud změny ve využití, úpravy využití, omezení používání nebo stavební činnost a rozvoj přizpůsobené povodním v oblastech náchylných k povodním jsou posouzeny v obou částech plánování: definování a implementaci plánů. Využití tohoto opatření je velmi omezené ve stávajících zastavěných oblastech. Územní plánování musí být doprovázeno dalšími opatřeními a mělo by zohledňovat pravděpodobné změny v chodu srážek a záplav vyplývajících ze změny klimatu.
Při osazení vegetace do půdního substrátu na střechách je voda zadržována. Podle úrovně údržby lze rozlišit dva systémy zelených střech: extenzivní zelená střecha až intenzivní zelená střecha.
Konstrukce stěny využívá vegetaci zalévanou atmosférickými srážkami. Během dešťů se dešťová voda používá k navlhčení povrchu rostlin a k jejich životním potřebám. Část vody se vrátí do atmosféry díky evapotranspiraci.
Zpětné nebo uzavírací klapky jsou nainstalovány na potrubním systému a jsou zajištěny pro případ zpětného vniknutí vody do potrubí. Klapky je třeba pravidelně čistit.
V rizikových oblastech by se mělo posoudit riziko povodní. Škody na zařízeních lze výrazně snížit, např. v vhodným umístěním elektrických instalací, obdobně i škody způsobené zařízeními, např. vhodným skladováním nebezpečného zboží a materiálu. Pravidelná koordinace s civilní ochranou pomáhá předcházet škodám na životním prostředí. Plány by měly zohledňovat pravděpodobné změny výskytu srážek a záplav v závislosti na změně klimatu.
Neustálé a dlouhodobé pozorování přírodních jevů zvyšuje možnost jejich předvídání, odhadování nebezpečných jevů a plánování efektivních protiopatření. Modely a systémy monitorování, předpovědi a varování obvykle pořizují a provozují státní instituce. Zajišťují neustálý sběr dat, poskytování a kontrolu kvality, jakož i další rozvoj podle stavu výzkumu. Místní nebo regionální pozorování a monitorování však mohou takové informace zpřesnit nebo přidat další informace pro rozhodování pod časovým tlakem v případě výskytu dešťových srážek.
Retenční plochy by měly být umístěny v nejnižších bodech městských oblastí. Povrchová drenáž musí zajistit, že voda bude sváděna do těchto oblastí – nejlépe povrchově (svody, po ulici atd.). Recipient – voda a půda – musí být chráněny před znečištěním. Realizace centrálních retenčních oblastí do značné míry závisí na dostupném prostoru a topografické situaci. Příležitost pro implementaci poskytují plány rozvoje a územního plánování.
Hlavním cílem této skupiny opatření je posílit transformační a akumulační účinky stávajících a obnovujících se záplavových území úpravami terénu, jako je snížení břehů, vyrovnání nebo demolice protipovodňových hrází atd. Opatření umožňuje větší transformace povodňových průtoků. Zvyšuje ochranu obyvatelstva před povodňěmi.
Příslušné stavební otvory jsou chráněny proti vniknutí vody konstrukcí schodů nebo schodů se zvýšenými plošinami a/nebo vyvýšenými světlíky. Okraj otvorů světlíků v budovách by měl být umístěn 15 až 30 cm nad úrovní terénu v závislosti na poloze v areálu a riziku. U vstupů do suterénu se doporučuje další zastřešení.
Úroveň přízemí nových budov může být provedena tak, aby byla zvýšena nad očekávané povodňové úrovně. K dosažení tohoto cíle jsou k dispozici následující metody (mimo jiné): 1. základy stavby z pevných stavebních elementů 2. zvýšení úrovně budovy na sloupech 3. stavba na základech na náspu. Všechny řešení eliminují podsklepení nemovitosti.
Opatření spočívají v terénních úpravách koryt toků a lužních oblastí, aby se zvýšila jejich schopnost zpomalit odtok a vytvářet inundační zóny tak, aby se snížily potenciální důsledky povrchového odtoku. Mohou zahrnovat jednotlivé modifikace, které se obecně nazývají „rekonstrukce“. Konkrétně jsou to změny vedení řečiště, větvení toků, stabilizace koryta, obnova ramen, doprovodná pobřežní vegetace. Účinek samotné úpravy koryta není rozhodující z hlediska povrchového odtoku. Pokud je však úprava součástí souboru dalších opatření ve zdrojové oblasti, může určitě hrát pozitivní roli při zpomalení odtoku a snižování kulminačního průtoku. Obecně je cílem upravit tok co nejblíže k přirozenému stavu, což je většinou možné pouze mimo zastavěné oblasti.
Terasování je postup umožňující hospodaření a stavění na strmém a členitém terénu. Terasy zemědělské půdy se skládají z terasových plošin a terasových svahů nebo stěn. Může Read More
Odborní stavební konzultanti pro povodňová rizika ohrožující stavby (technik nebo architekt) poskytují své technické znalosti a zkušenosti a hodnotí fyzickou zranitelnost stavby působení Read More
Rozdělení plochy pole má za cíl pěstovat plánovaně různé střídající se plodiny v pruzích. Ideálně v kombinaci s kultivací napříč svahem. Je vhodné zvláště pro plodiny se sklone Read More
Toto opatření spočívá v udržování dobrého zdravotního stavu lesů použitím vhodného hospodaření (např. zaváděním stabilních, stupňovitých, nerovnoměrně starých lesů, použit Read More
Všechny povodně se škodami by měly být analyzovány s ohledem na jejich příčiny a dopady. Opatření zahrnuje posouzení budov a infrastruktury z hlediska jejich použitelnosti (např. doprav Read More
Příkopy umožňují zachycení, infiltraci anebo odvedení povrchového odtoku, aniž by došlo ke škodám. Měly by být dimenzovány na odpovídající dobu trvání průtoku, splňovat funkční Read More
Všude tam, kde se pro podporu retence používají zeleň bez ohledu na to, zda se jedná o trávu, stromy, keře, rostliny používané k vytváření zelených střech nebo zelených zdí, může b Read More
Hrázkování v brázdách (také nazývané hříbkování nebo hrazení brázdy) je vytvoření malých půdních hrázek napříč brázdami např. při pěstování brambor. Podobnou technikou je Read More
Správné posouzení ohrožení a rizik (s informativními mapami jako hlavním výstupem) je nezbytným základem pro zahájení procesu integrovaného řízení rizik na všech úrovních činnosti. Read More
Systémy včasného varování před povodněmi – pokud existují pro danou oblast, poskytují informace, které umožňují spuštění havarijního zásahu (např. zřízení velící jednotky, poz Read More
Infiltrační pásy by měly být realizovány na svazích po vrstevnicích. V blízkosti nádrží, vodních toků a zastavěných oblastí chrání před pronikáním erodovaného materiálu. Zachyt Read More
Pro rozšíření znalostí o zvládání rizik plynoucích ze silných dešťů lze uspořádat různé formy interaktivních akcí s různými formáty účasti. Cíle a rozsah se mohou pohybovat od Read More
Opatření je pro hydroizolaci budov proti zemní vlhkosti a prosakující vodě u podzemních konstrukčních prvků jako jsou stěny. Existují horizontální nebo vertikální způsoby izolace. Vod Read More
Vzdělávací činnosti v oblasti komunikace rizik mohou v budoucnu pomoci zvýšit povědomí a znalost rizik. Mladší generace jsou obzvláště důležité pro budoucí vývoj řešení rizik plyn Read More
Využití půdy a změny krajinného pokryvu, jakož i intenzifikace nebo extenzifikace využívání půdy mění hydrologické podmínky a mají potenciálně velké dopady na záplavy v nížinnýc Read More
Povědomí o rizicích roste a proměňuje se v činy, když jsou majitelům soukromých domů a veřejným orgánům poskytovány stálé informace a osobní odborné rady. Kontaktní osoby a veřejn Read More
Rozvoji drah soustředěného odtoku lze zabránit a retenci lze zlepšit na mírně svažitém terénu kultivací zemědělské půdy na svahu podle vrstevnic. V ideálním případě by měla být p Read More
LEADER je integrovaný proces rozvoje ve venkovských oblastech financovaný z fondů EU SZP a určený k zapojení, umožnění činnosti, získávání zdrojů a posílení místních (venkovských) Read More
Lineární ochranná opatření pomáhají nasměrovat vodu do oblastí, kde nehrozí ohrožení obyvatelstva a přispívají ke snížení povodňových škod. Jedná se o hráze protipovodňové och Read More
Cílem těchto hrázek je zkrátit délku svahu, čímž se zpomalí odtok povrchové vody a omezuje se eroze půdy na orné půdě. Podporují také infiltraci vody do půdy. Musí být vybudovány v Read More
Nádrže lze klasifikovat mimo jiné podle velikosti, klasifikace se však v jednotlivých zemích liší (např. Česká republika <2 000 000 m³ , někde menší než 100 000 m³). Pro zvládán Read More
Tato skupina opatření zahrnuje lineární prvky, rýhy, dešťové nádrže, střechy s vegetací, decentralizované hospodaření s dešťovou vodou pro docílení lepší infiltrace a odpařován Read More
Meze jsou pásy nekultivované půdy oddělující pole od sebe. Pokud jsou meze orientovány ve směru vrstevnice, mohou zpomalit povrchový odtok a podporovat infiltraci. Nejvyšší účinnosti je Read More
Existuje velké množství požadavků a norem EU, které musí správci půdy splňovat, aby mohli dostávat platby v rámci režimu podpory. Posouzení místního rizika však může vyžadovat víc Read More
Protipovodňové mobilní zábrany mají různé typy provedení a vždy vyžadují proškolení odpovědných osob, kterými mohou být i vlastníci nemovitstí.
Všechny druhy modré a zelené infrastruktury v sídelních oblastech (řeky, říční údolí, vodní nádrže, přírodní a umělé mokřady, parky, náměstí, sady, zahrady, parcely, zelené ul Read More
Veřejný a soukromý prostor, jako jsou ulice nebo parkovací plochy, hřiště a sportoviště, může být navržen jako prostor pro odvedení odtoku nebo jako dočasný retenční prostor. Může Read More
Násypy mohou zabránit vybřežení; opevnění z balvanů chrání exponované břehy před účinky eroze.
Vyloučit novou zástavbu, kde hrozí škody na samotných objektech a zhoršení odtokových poměrů v důsledku výskytu přívalových dešťů.
Pozemky, které byly vyčleněny pro výstavbu, ale jsou dosud nezastavěné, jsou prohlášeny za nevhodné k výstavbě nebo není vydáno stavební povolení.
Poškození povodněmi způsobenými srážkami lze vyloučit zohledněním povodňových stavů v rozvojových a územních plánech a vytvořením volných cest pro odtok. Toho lze dosáhnout stave Read More
Kromě enviromentálních aspektů souvisejících se zadržováním vody v krajině slouží toto opatření ke snížení pravděpodobnosti výskytu povrchového odtoku při intenzivních deštích, Read More
Identifikace a obnovení zaplavovaných oblastí a oblastí sedimentace, například odstraněním ochranných struktur pro zemědělskou půdu, přispívá k zadržování vody podél řek a tím ke Read More
Povrchový odtok na loukách a pastvinách je ve srovnání s plodinami na orné půdě menší. Vysoký podíl luk a pastvin tak zvyšuje retenční kapacitu zemědělské půdy a snižuje povrchový Read More
Vzhledem k jejich retenčnímu účinku a kvůli ochraně svahů před erozí, lesy snižují odtok povrchové vody a transport sedimentů. Hospodaření v lese by mělo být upraveno tak, aby vyhovov Read More
Opatření využívá systémy pokryté vegetací, které jsou v různé míře nasyceny vodou. Předupravují dešťovou vodu a prodlužují retenční čas. Mohou sloužit jako nárazníkové zóny Read More
Větší otevřené plochy způsobené například těžbou dřeva a bouřkami jsou zvláště kritickými oblastmi pro rozvoj povodní. Vyhýbejte se velkým otevřeným plochám – např. podporou zm Read More
Opatření spočívá v eliminaci rizika poškození lesní půdy v důsledku těžby dřeva. Opatření zahrnuje například použití lanových dopravních systémů, pásových traktorů a zamezen Read More
Územní plány nezastavěných ploch, které již byly označeny jako rozvojové oblasti, jsou přizpůsobeny tak, aby zohledňovaly rizika pro tyto oblasti; v případě potřeby se stanoví změnou Read More
Organizační opatření a nouzová opatření jsou přijímána bezprostředně po události, aby byla zaručena funkčnost struktur, které mají za cíl ochranu před povodněmi v povodí (např. o Read More
Předdefinované odtokové trasy určené k odklonění povrchové vody od budovy mohou být zřízeny na pozemku nebo na jeho hranicích, jsou to např. změna sklonu, zemní lavice, vytvoření depr Read More
Toto opatření pomáhá výrazně snížit riziko eroze na zemědělské půdě. Díky drsnosti povrchové struktury půdy pomáhá povrchové vodě vsakovat do podloží. Odtok povrchové vody je na Read More
Potenciálně poškozené osoby – zejména vlastníci nemovitostí by mělin být motivováni realizací opatření vedoucích k ochraně jich majetku. Zřízení a údržba ochranných prvků v soukr Read More
Podzemní nádrže fungují jako retenční nádrže. Mohou být začleněny při procesu plánování městské infrastruktury.
Pojištění proti přírodním rizikům chrání majitele domů před finančními následky povodní způsobených vysokou vodou, silnými srážkami, zatopením, zemětřeseními, poklesem podlož Read More
Různé typy retenčních nádrží, které leží na vodním toku. Napříč tokem je vždy hráz, kdy při nízké hladině voda protéká pouze korytem vodního toku přes výpustní zařízení. Read More
Snadno srozumitelné a dostupné informace jsou důležité pro zvýšení povědomí o povodňových rizicích a pro podporu provádění opatření na snížení rizika. Může být k dispozici jako Read More
Opatření zahrnuje posouzení škod na budovách a infrastruktuře (např. dopravních tras, zásobování vodou a likvidaci odpadních vod), ohledně jejich použitelnosti a nutnosti obnovy po povod Read More
Opatření zahrnuje posouzení škod na životním prostředí, způsobených většinou haváriemi na zdrojích znečištění, např. poškození nádob s nebezpečnými látkami. Postupy a kritéri Read More
Cílem opatření je předcházet katastrofálním následkům silných dešťových událostí jako jedné z mnoha různých krizových situací. Na všech úrovních správy by mělo být jasné, ja Read More
Postupy bez orby nebo s její lehkou formou (udržovací) se zcela nebo z velké části obejdou bez použití pluhů. Místo toho se používají nástroje pro obdělávání půdy, které neobracej Read More
Přečerpávání odpadních vod se skládá ze sběrné nádrže a čerpadla. Zachycená voda proudí do sběrné nádrže přes hlavní potrubí a odtud je čerpadlem čerpána nad hladinou zátopy Read More
Nelze-li (nebo jen nedostatečně) zabránit vniknutí vody do budovy, mohou pomoci předdefinované trasy odtoku v budově. Ideálně by měla být provedena opatření v podobě otvorů odkud může Read More
Riziko tvorby povrchového odtoku lze významně snížit přeměnou zemědělské půdy na pastviny nebo listnaté lesy nebo zemědělské plochy s krátkodobou rotací plodin. Toto opatření trvale Read More
Posouzení přeshraničních rizik, komunikace hydrologických prognóz, harmonizace technických norem; pro řízení povodňových událostí existuje přeshraniční spolupráce v oblasti havarijn Read More
V případě velkého nebezpečí může být užitečné přemístit stávající budovy. V důsledku vyloučení a odstranění potenciálu poškození způsobí přesídlení a přesun trvalé sní Read More
Požadavky jsou stanoveny při udělování stavebních povolení, aby se zabránilo negativním důsledkům povodní přívalových srážek.
Účinné a pravidelně aktualizované havarijní plány jako reakce na mimořádné situace v případě povodní způsobených silnými srážkami pomáhají jednotkám civilní ochrany získat rych Read More
Pozemkové úpravy (jednoduché a komplexní) jsou procesem plánování, který může vyjasnit vlastnictví půdy, snížit roztříštěnost vlastnictví zemědělské půdy a zlepšit infrastrukt Read More
Nájemní smlouvy jsou právně závazné dohody mezi pronajímatelem a nájemcem pozemku. Obsahují podmínky, za kterých byla plocha pronajata. Termín a potřeba obnovení těchto smluv u nového Read More
Propustná dlažba je navržena tak, aby umožnila dešťové vodě vsak do půdy a zvodnělé vrstvy, nebo, aby byla zachycena pod zemí a poté uvolňována regulovanou rychlostí do povrchových vo Read More
Příslušné stavební otvory mohou být chráněny proti vniknutí vody instalací oken nepropouštějících vodu, desek a rolet, vodotěsných bran nebo trvale instalovaných automatických stavid Read More
Průlehy jsou mělké a široké příkopy na orné půdě s mírnými svahy a malým podélným sklonem. Umožňují zachycení, infiltraci, případně odvedení povrchového odtoku. Měly by být s Read More
Toto opatření se obvykle provádí ve formě několika hrází (stupňů ve dně) postavených ve směru kolmém na směr toku. Účelem opatření je stabilizovat erozní a akumulační procesy v t Read More
Malé (nezpevněné) komunikace v lesích a na zemědělské půdě často způsobují povrchový odtok a erozi nebo jsou samy poškozeny v případě silného deště. Kromě toho hustota cest může Read More
Tyto systémy mohou sestávat z řady druhů hydrofytů se schopností upravovat kvalitu vody pro eko-hydrologickou regulaci. Jsou seřazeny do tří zón: zóna pro intenzivní sedimentaci (ve které Read More
Do rozvoje povědomí o riziku a zahájení spolupráce by měli být zapojeni všichni příslušní aktéři ve společenství. To lze provést např. vytvořením koordinační skupiny („kulatý Read More
Místa soustředěného povrchového odtoku by měla být stabilizována trvalým ozeleněním, aby se zabránilo erozi. Mohou být zpevněna např. kameny a odvádí tak koncentrovaný povrchový od Read More
Lapače písku a nánosů jsou technická zařízení, která jsou umístěna v proudu nebo v obtoku vodních toků. V případě povodní zpomalují rychlost vody a vedou k řízené sedimentaci nese Read More
Základní deska a vnější stěny nových budov lze postavit jako uzavřenou nádrž pomocí betonu s vysokou vodotěsností. Protože není nutná žádná izolace, nazývají se tyto konstrukce Read More
Odkloněním vody se předejde nepříznivým následkům v rizikových oblastech. Např. majetek nebo jeho části mohou být chráněny zdí, která obklopuje budovu a odděluje od ní tekoucí povr Read More
Opatření zahrnuje všechny druhy plánovacích dokumentů pro zlepšení hospodaření s půdou a krajinou, aby bylo možné čelit nebezpečným jevům eroze půdy a povrchového odtoku v rizikový Read More
Střídání plodin je přizpůsobeno specifickým požadavkům podle sklonu svahů. Pěstování smíšených plodin je praxe pěstování dvou nebo více plodin v bezprostřední blízkosti. Použit Read More
Přírodní nebo uměle vytvořené záchytné poldry a deprese se specifickou retenční kapacitou mohou být použity jako dočasná vodní nádrž pro zadržení vody během silných srážek. Zpom Read More
Trvalé zatravnění nebo zakládání trvalých vegetačních ploch vinic, chmelnic a sadů snižuje odtok a erozi. Vegetace omezuje erozi tím, že chrání půdu před důsledky dopadu dešťových Read More
Tradiční odvodňovací systémy pro povrchové vody jsou často přetíženy v případě silného deště a způsobují tak záplavy a škody. Mohou být dále rozvinuty do „udržitelných městs Read More
Pokud by voda mohla proniknout do budovy potrubními prostupy, je třeba zamezit vstupu vody při silném dešti.
Navrhování lesních cest by mělo být provedeno tak, aby povrchová voda byla odváděna do lesa po stranách cest. K dispozici jsou různá řešení povrchů pro odvádění vody s různou úrovn Read More
Při výskytu povodní je bezpečné odvodnění z postižené oblasti často závislé na stavu propustků a malých mostů. Tyto objekty jsou často zaneseny troskami a proto způsobují místní z Read More
Vizualizace konkrétního nebezpečí a rizika na místě (např. na mapách, v místě nainstalovaných billboardech, atd.) Je účinným způsobem, jak upozornit na nebezpečí ohrožené osoby a in Read More
Hlavním cílem tohoto opatření je zadržování a infiltrace dešťové vody. Dobré biologické čištění a retence rozpuštěných látek. Plochý tvar koryta a ozelenění umožňují integrac Read More
Infiltrační buňky/příkopy a štěrkové drenáže (překryté mokřinou, obdobné hlubokému záhonu nebo jámě pro výsadbu stromů) snižují odtokové rychlosti a objemy odtoku zpomalením a Read More
Studny naplněné infiltračním materiálem a pokryté zeminou, kameny nebo jiným povrchem, který propouští vodu z dlážděných povrchů
Vsakovačky jsou podzemní komory, kde se zachycuje povrchová voda a následně se umožňuje její vsáknutí do země. Jsou to běžně čtvercové nebo kruhové výkopy, buď vyplněné sutí nebo Read More
Příslušné stavební otvory mohou být chráněny proti vniknutí vody pomocí pytlů s pískem, deskami nebo systémy pro výměnu pytlů s pískem nebo dodatečně zajištěny deskami a klapkami. Read More
Zadržovací hráze fungují jako bariéry na rychle proudících potocích a roklích nebo obvykle suchých místech koncentrovaného povrchového odtoku. Mohou být navrženy ve formě prahu nebo sc Read More
Zahrady se sběrem srážkové vody jsou maloplošné ozeleněné zahrady používané pro infiltraci a akumulaci vody. Obvykle se používají na úrovni nemovitostí a v blízkosti budov, napříkla Read More
Je nutno provádět přípravné práce, a to v takovém rozsahu, aby v případě nouze bylo k dispozici veškeré potřebné vybavení a dobře vyškolený personál v dostatečném počtu.
Horní části povodí jsou zdrojové oblasti pro vodní toky, klíčové pro udržení struktury, funkce, produktivity a komplexity navazujících ekosystémů. V oblastech s členitým reliéfem mů Read More
Územní plánování je účinným nástrojem ke snížení budoucího povodňového rizika. Povodňové riziko se může výrazně snížit, pokud změny ve využití, úpravy využití, omezení po Read More
Při osazení vegetace do půdního substrátu na střechách je voda zadržována. Podle úrovně údržby lze rozlišit dva systémy zelených střech: extenzivní zelená střecha až intenzivní z Read More
Konstrukce stěny využívá vegetaci zalévanou atmosférickými srážkami. Během dešťů se dešťová voda používá k navlhčení povrchu rostlin a k jejich životním potřebám. Část vody Read More
Zpětné nebo uzavírací klapky jsou nainstalovány na potrubním systému a jsou zajištěny pro případ zpětného vniknutí vody do potrubí. Klapky je třeba pravidelně čistit.
V rizikových oblastech by se mělo posoudit riziko povodní. Škody na zařízeních lze výrazně snížit, např. v vhodným umístěním elektrických instalací, obdobně i škody způsobené za Read More
Neustálé a dlouhodobé pozorování přírodních jevů zvyšuje možnost jejich předvídání, odhadování nebezpečných jevů a plánování efektivních protiopatření. Modely a systémy moni Read More
Retenční plochy by měly být umístěny v nejnižších bodech městských oblastí. Povrchová drenáž musí zajistit, že voda bude sváděna do těchto oblastí – nejlépe povrchově (svody, p Read More
Hlavním cílem této skupiny opatření je posílit transformační a akumulační účinky stávajících a obnovujících se záplavových území úpravami terénu, jako je snížení břehů, vyr Read More
Příslušné stavební otvory jsou chráněny proti vniknutí vody konstrukcí schodů nebo schodů se zvýšenými plošinami a/nebo vyvýšenými světlíky. Okraj otvorů světlíků v budovách b Read More
Úroveň přízemí nových budov může být provedena tak, aby byla zvýšena nad očekávané povodňové úrovně. K dosažení tohoto cíle jsou k dispozici následující metody (mimo jiné): 1. Read More
Opatření spočívají v terénních úpravách koryt toků a lužních oblastí, aby se zvýšila jejich schopnost zpomalit odtok a vytvářet inundační zóny tak, aby se snížily potenciální d Read More