Náš příběh z JIŽNÍCH ČECH, ČESKÁ REPUBLIKA

Pilotní lokalita Písek se nachází v jižních Čechách, konkrétně v regionu Písecko.

Tato lokalita zahrnuje území pěti obcí – Čížová, Dobev, Drhovle, Písek, Předotice. Do pilotní lokality nejsou zahnuta celá správní území všech jmenovaných obcí, nýbrž pouze ty jejich části, které společně náleží do jednoho uceleného malého povodí potoka Jiher.

Rozloha pilotní lokality Písek: 26 km²

Využití ploch v pilotní lokalitě – Lokalitu Písek lze charakterizovat jako příměstskou zemědělskou krajinu, do níž zasahují též prvky jejího průmyslového využití. Plochy v této lokalitě jsou využívány hlavně pro zemědělství (zejména se jedná o pole a částečně louky). Lesy (převážně jehličnaté) jsou zde zastoupeny nízkým podílem. V této lokalitě můžeme nalézt relativně velké množství chovných rybníků, zejména v jihovýchodní části. V kontrastu se zemědělským využitím krajiny se v této lokalitě v bezprostřední blízkosti města Písek nachází průmyslová zóna.

Geomorfologie lokality – lokalita Písek je mírně kopcovitá.

Lokalita Písek se nachází v těsné blízkosti města Písek, které disponuje pracovním potenciálem a dobrou dopravní dostupností. Pro danou lokalitu je tedy specifické, že zahrnuje příměstskou zónu města Písek (intenzivně využívanou k bydlení, ale též pro průmyslové funkce) a dále území obcí, které mají značný potenciál pro rozvoj zastavitelných ploch pro bydlení nebo smíšené funkce.

Mezi dalšími specifiky této lokality vynikají zejména tyto skutečnosti:

• území je výrazně rozděleno osmi přítoky potoka Jiher a významnými liniemi inženýrských staveb a jejich koridory v radiálním uspořádání do centra města,
• téměř na polovině území se rozkládá zemědělská půda (pole) – na ploše 1000 – 1200 ha (plocha pilotní lokality je 2600 ha).

Obce v lokalitě Písek mají zkušenosti s povodněmi způsobenými přívalovými srážkami. Po těchto srážkách se obce musely vypořádat s jejich negativními důsledky. Po silných deštích v roce 2013 se Mehelnický potok a potok Jiher rozlily a zaplavily ulice Hradištská a Ostrovní v Písku a bytové domy na sídlišti Portyč.

V reakci na přívalové srážky v roce 2013 plánuje Městský úřad v Písku zlepšení protipovodňové prevence. Uvedené zlepšení by mělo zahrnovat vybudování systému rybníků a suchých poldrů pro ochranu v případě zvýšeného průtoku vody v potocích Mehelnický a Jiher.

Také další obce v této lokalitě se snaží řešit protipovodňovou ochranu eliminující dopady povodní z přívalových srážek. Jedná se spíše o realizaci jednotlivých opatření jako je rekonstrukce lesní cesty v Topělci (u Čížové).

K dosažení maximálního odstranění negativních dopadů povodní způsobených přívalovými srážkami, zejména na zastavěná území obcí, je nutné komplexní posouzení celého povodí, do kterého přívalová srážka dopadne. Tento princip je základním stavebním kamenem zpracované „Studie aplikovatelnosti protipovodňových opatření do územních plánů“, v níž jednu z pilotních lokalit tvoří právě lokalita Písek.

V lokalitě Písek se nachází celkem 3 tzv. kritické body, což jsou místa, v nichž následky přívalových srážek vstupují do zastavěných území obcí a začínají v nich páchat škody na majetku. Snahou „Studie aplikovatelnosti protipovodňových opatření do územních plánů“ v lokalitě Písek je navrhnout taková opatření, aby tzv. kritické body z území zmizely (tzn. následky přívalových srážek by byly zcela zachyceny před vstupem do zastavěných území obcí) nebo aby byly následky přívalových srážek v zastavěných oblastech alespoň minimalizovány.

Na základě znalosti místních podmínek (vlastním průzkumem i konzultací se starosty obcí) jsou navržena protipovodňová opatření pro celou lokalitu s cílem zmírnění negativního dopadu přívalových srážek zejména na zastavěná území obcí. V této lokalitě jsou navržena zejména opatření spočívající ve vyloučení erozně náchylných plodin, podpoře zatravnění či vybudování mezí nebo zasakovacích pásů ve volné krajině.

Navržená protipovodňová opatření jsou následně ve „Studii aplikovatelnosti protipovodňových opatření do územních plánů“ konfrontována s platným zněním územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí v lokalitě. Z uvedené konfrontace vzešel závěr, že žádné z navrhovaných opatření není přímo vymezeno v platné územně plánovací dokumentaci konkrétní obce. Přestože je většina ochranných opatření navržena ve volné krajině (v dosud nezastavěném území obcí), bylo na území všech obcí v lokalitě posouzeno, že v celkem 24 případech mohou mít navržená opatření vliv na koncepci obsaženou v územních plánech. Důvodem je skutečnost, že obce v této lokalitě mají značný rozvojový potenciál, protože se nacházejí v těsné blízkosti města Písek. Územní plány těchto obcí proto navrhují značný počet nových zastavitelných ploch v návaznosti na zastavěné území. V důsledku toho existuje kolize mezi navrhovanými opatřeními zejména v blízkosti zastavěných území a navrhovanými zastavitelnými plochami.

U lokality Písek lze konstatovat, že navrhovaná opatření jsou vhodná za současného stavu pro ochranu stávajícího stavu území, nicméně pro koordinaci s návrhy obsaženými v územních plánech jednotlivých obcí by bylo potřeba prověřit, jak navržená opatření modifikovat do podoby zohledňující a chránící budoucí předpokládaný stav území. Do této podrobnosti však „Studie aplikovatelnosti protipovodňových opatření do územních plánů“ v této lokalitě nezacházela, nicméně podrobné komplexní řešení až do podoby jednotlivých změn územních plánů si lze prohlédnout u lokality Lipí.

Podrobnější informace o této lokalitě naleznete přímo ve studii (zde) nebo je možné si prohlédnout konkrétní opatření z této lokality „návrh interakčního prvku – mez u obce Drhovle“ zpracované jako příklad dobré praxe (zde).