Nástroj KOMUNIKACE O RIZICÍCH
Proč komunikovat o rizicích?
Komunikace o rizicích a zvyšování povědomí o problematice důsledků přívalových srážek jsou důležitými součástmi integrovaného řízení rizik z přívalových srážek. Obce musí rozšiřovat a vysvětlovat informace plynoucí z analýzy nebezpečí a hodnocení rizik těm, kteří jsou v ohrožení. Musí se oznámit i možnosti a limity opatření pro snížení rizik z přívalových srážek. Dotčené osoby nemohou bez komunikace o rizicích z přívalových srážek dostatečně chápat tato rizika, a proto nemohou adekvátně jednat nebo zavést opatření ke snížení rizik. Někteří o nich vůbec nemusí vědět!
O čem je nutné komunikovat?
Opatření pro komunikaci o rizicích slouží ke zvýšení informovanosti o různých problémech. Informaci, kterou chcete oznámit, musíte především přesně definovat. Kombinace konkrétní činnosti (opatření) s příklady dobré praxe bude motivovat dotčené osoby a instituce k tomu, aby snižovaly rizika a poskytovaly další podněty. Na jedné straně by si měly být různé cílové skupiny vědomy možných nebezpečí a měly by rozumět možným rizikům. Musí být jasné, kde jsou problémy a kdo je jimi ovlivněn. Na druhé straně se rovněž musí prezentovat, jaké kroky lze přijmout pro minimalizaci rizik a kterým rizikům se naopak nedá vyhnout.
S kým hovořit?
Rizika z přívalových srážek ovlivňují množství lidí a institucí z různých oborů. Proto je nezbytné přizpůsobit aktivity zaměřené na komunikaci o rizicích různým cílovým skupinám. Promyslete, koho chcete oslovit a vyberte si pro tuto cílovou skupinu vhodný formát a vhodný informační prostředek. Cílovými skupinami mohou být například: soukromé osoby, majitelé domů, zaměstnanci v administrativě (kteří nejsou obeznámeni s tématem), podnikatelské subjekty, politici, zemědělci, správci lesů. Pamatujte, že tyto skupiny jsou ovlivněny odlišně, například starší osoby a malé děti jsou ohroženy riziky z přívalových srážek více než jiné osoby.
Která opatření jsou vhodná?
Rozlišujeme čtyři aktivity, u kterých jsou popsány všeobecné přístupy ke komunikaci o riziku a k práci v oblasti vztahů s veřejností. Různé činnosti by se měly kombinovat ve strategii komunikace o rizicích nebo v informační kampani. Uvědomte si však, že je musíte blíže specifikovat v kontextu. Jako příklad jsou uvedeny činnosti implementované do pilotních aktivit projektu RAINMAN, kterými se můžete rovněž inspirovat.
Vizualizace je efektivní způsob pro upozornění ohrožených osob a institucí.
Mapy označují konkrétní nebezpečí a riziko na místě a mohou být například k dispozici na online portálu obce. K interpretaci map jsou potřebné srozumitelné pokyny a informace. V případě otázek a vysvětlení by měla být uvedena kontaktní osoba. Znalosti o existujících nebezpečích a rizicích pomáhají při výběru preventivních opatření a chování se v případě přívalových srážek. Není-li k dispozici mapa nebezpečí a rizik, měla by se zohlednit další opatření, jako například kontaktování dotčených osob a institucí.
Kromě toho existují různé jiné způsoby, jak upozornit na specifickou rizikovou situaci na místě, například umístěním informačních tabulí na místa, která již byla poškozená během minulých přívalových srážek nebo na kterých již byla přijata protipovodňová opatření.
Více informací najdete v nástroji „HODNOCENÍ a MAPOVÁNÍ“.
Srozumitelné a dostupné informace jsou důležitým prvkem při zvyšování informovanosti o povodňových rizicích a pomáhají s implementací opatření ke snížení rizika.
Informace mohou být k dispozici jako materiály ke čtení, například v tištěné podobě (příručky, manuály, brožury, letáky) anebo na online platformách. Produkty by se měly diferencovat podle obsahu a přizpůsobovat konkrétní cílové skupině, např. občanům, majitelům domů, společnostem, lesníkům, zemědělcům atd. Různí aktéři již připravili velké množství kvalitních informačních materiálů. Mělo by se proto zkontrolovat používání stávajících výrobků.
Je nutné zaručit jednoduchý přístup k informacím, např. shromážděním na jednom místě nebo na centrální online platformě. Distribuce informací je navíc podporována medii a další prací v oblasti vztahů s veřejností.
Pro zvýšení informovanosti o řízení rizik z přívalových srážek je možné zorganizovat různé formy interaktivních akcí a formátů účasti v závislosti na konkrétní cílové skupině.
Cíle interaktivních akcí pro konkrétní cílové skupiny se mohou pohybovat od jednosměrného přenosu informací přes vzájemnou výměnu informací až po skutečnou účast v rámci které se cílové skupiny aktivně podílejí na rozhodovacích procesech. Formát akcí se může pohybovat od výstav přes informační akce, workshopy, školení až po individuální poradenské služby. Cílem všech těchto akcí je odevzdávat potřebné informace, rozvíjet nové kompetence a zlepšit rozhodování o snížení rizik z přívalových srážek, které je založené na lepších informacích.
Událost nebo proces účasti by se mohly zaměřit například na vysvětlení mapovacích aktivit a výsledků, identifikaci možných opatření ke snížení rizik a vysvětlení příkladů osvědčených postupů. Akce kromě toho slouží k poznávání se a učení jeden od druhého. Integrace činností specifických pro přívalové srážky do stávajících a známých aktivit nebo formátů nebo kombinace těchto činností s jinými tématy je samozřejmě možná.
Interaktivní akce a formáty účasti mohou mít několik stovek účastníků v případě velkých akcí nebo i jednoho jediného účastníka v rámci individuální poradenské služby.
Aktivity zaměřené na komunikaci o rizicích ve vzdělávání mohou pomoci v budoucnu zvýšit informovanost a zlepšit znalosti o rizicích. Mladší generace jsou mimořádně důležité pro budoucí vývoj řešení nebezpečí přívalových srážek.
Doporučení pro úspěšnou komunikaci o rizicích
DĚLAT:
- Komunikace je důležitá pro udržování povědomí o rizicích nejen v době konkrétních událostí souvisejících s přívalovými srážkami, ale i v období mezi nimi.
- Buďte inovativní! Vybírejte si inovativní informační formáty a informace poskytujte zajímavým způsobem.
- Zamyslete se nad tím, jaké zástupce z jednotlivých cílových skupin znáte a můžete je zapojit do svých činností, čímž dosáhnete širšího spektra potřebných informací.
- Informace zaměřte na konkrétní místa a cílové skupiny!
- Věnujte pozornost srozumitelnosti poskytovaných informací! Použijte jazyk, který je srozumitelný a přizpůsobený cílové skupině. Srozumitelný jazyk je důležitý, pokud cílová skupina není s problematikou obeznámena.
- Ukažte, že poskytnutými informacemi příslušnou cílovou skupinu podporujete!
- Ukažte, co je možné provést v zájmu snížení rizik, a motivujte k realizaci opatření! Používejte dobré a konkrétní praktické příklady, abyste demonstrovali možnosti řízení rizik z přívalových srážek.
- Poukažte na nejisté prvky!
- Svoji práci v oblasti PR v rámci problematiky přívalových srážek spojte s dalšími relevantními tématy.
- Kombinujte různé způsoby komunikace a vytvořte si komunikační strategii.
- Monitorujte a vyhodnocujte vlastní zkušenosti s různými způsoby komunikace, abyste je v budoucnu zlepšili.
NEDĚLAT:
- Nezapomeňte: Přívalové srážky se mohou vyskytnout kdekoliv a jen s krátkou dobou varování!
- Nevyvolávejte obavy, ale dejte jasně najevo, že nebezpečí je skutečné.
- Nezapomeňte na své cílové publikum: jazyk přizpůsobte posluchači!
- Cílové skupiny nezatěžujte požadavky, protože to sníží jejich ochotu zapojit se.
- Nevybírejte si příliš široké téma komunikace a do jedné činnosti nevkládejte mnoho témat.
Kde získat více informací a inspirace?
V některých zemích existují pravidla a podklady, kterými se můžete inspirovat při navrhování vlastní úspěšné komunikace o rizicích při řízení rizik z přívalových srážek.
Vybraná pravidla z České republiky, které se zabývají otázkou komunikace o rizicích:
- CO DĚLAT PŘI POVODNÍCH? [pdf; 9,4 MB] – Tato webová stránka slouží na podporu v případě povodňových situací, zejména pro menší obce v České republice; Brožura s praktickými informacemi pro obce ke zvýšení jejich informovanosti se 3 hlavními kapitolami: 1. PREVENCE A PŘIPRAVENOST, 2 REAKCE NA VZNIK POVODNĚ, 3 OBNOVA ÚZEMÍ PO POVODNI.
- PEOPLE IN NEED Czech Republic: ŽIJEME V ZÁPLAVOVÉM ÚZEMÍ [pdf; 4 MB] – Publikace s instrukcemi pro lidi postižené povodněmi všech druhů v České republice.
- JAK PRŠOTEK DEŠŤOVÉ KAPKY ZACHRÁNIL [pdf; 10 MB] – Cílem této publikace je oslovit malé děti formou pohádky a seznámit je s problémy s dešťovou vodou.
Vybraná pravidla z Chorvatska, která se zabývají otázkou komunikace o rizicích:
- FRISCO1 (Flood RIsk Slovenia-Croatia Operations 1): “Cross Border Harmonized Slovenian-Croatian Flood Risk Reduction – Strategic Project 1 – Non-Structural Measures”. Cílem strategického projektu je snížit povodňová rizika přeshraničních povodí řek Dragonja, Kupa/Kolpa, Sutla/Sotla a Bregana a částí přeshraničních povodí řek Dráva a Mura, které se realizují v rámci přeshraniční spolupráce. Program INTERREG VA Slovinsko – Chorvatsko 2014-2020. Pracovní balík „komunikace“ zahrnuje i činnosti ke zvýšení povědomí obyvatel [přístup: 20/04/2020; webová stránka].
Vybraná pravidla z Německa, která se zabývají komunikací o rizicích:
- Federal/State Working Group on Water (LAWA) (2018): LAWA-Strategie für ein effektives Starkregenrisikomanagement [pdf; 1.8 MB] – Tato příručka obsahuje přehled všeobecných zásad řízení rizik z přívalových srážek, jakož i doporučení a možnosti opatření na všech úrovních s praktickými příklady ze strany místních orgánů. Na téma komunikace o rizicích na úrovni místních orgánů se zaměřuje kapitola „Poskytování informací a poznatků“.
- Federal Environment Agency (2018): Vorsorge gegen Starkregenereignisse und Maßnahmen zur wassersensiblen Stadtentwicklung – Analyse des Standes der Starkregenvorsorge in Deutschland und Ableitung zukünftigen Handlungsbedarfs. Abschlussbericht [pdf; 5.9 MB] – Na základě současného stavu preventivních opatření proti přívalovým srážkám v Německu poskytuje tato zpráva doporučení týkající se opatření, která zahrnují i otázku komunikace o rizicích (viz kapitola 5.2).
- Association of Engineers for Water Management, Waste Management and Cultural Construction (BWK) e. V. (Ed.) (2013): Starkregen und urbane Sturzfluten – Praxisleitfaden zur Überflutungsvorsorge. BWK-Fachinformation 1/2013 [pdf; 3.3 MB] – Průvodce protipovodňovou prevencí na úrovni obcí s doporučeními pro obce v oblasti komunikace o rizicích a souvisejících doprovodných otázek (viz kapitola 5).
- Metropolitan region Bremen-Oldenburg (2016): Leitfaden zur Starkregenvorsorge. Ein Nachschlagewerk für Kommunen der Metropolregion Nordwest [pdf; 9.3 MB] – Praktický průvodce protipovodňovou prevencí zejména pro obce v severozápadním metropolitním regionu, který se v 6. kapitole zabývá tématem informování o rizicích a vztazích s veřejností.
Vybraná pravidla z Polska, která se zabývají komunikací o rizicích:
- Government Centre for Security: poradnik_powodz1 [pdf; 768 KB] – Průvodce připravený Vládním střediskem pro bezpečnost, který obsahuje informace a rady o povodňových nebezpečích včetně hrozeb způsobených přívalovými srážkami.
- City in the rain: Miastowdeszczu-broszura [pdf; 2.91 MB] -Informační brožura o projektu „Vývoj informačních a výstražných systémů pro nebezpečí, zejména nebezpečí povodní pro města Gdaňsk a Sopoty.“ Cílem projektu je vybudovat moderní, jednotný a plně digitální výstražný systém společně s hydrologickým monitorovacím systémem a monitorovacím systémem atmosferických srážek, které poskytnou účinné informace o povodňovém riziku pro co největší počet obyvatel. Webová stránka projektu: http://www.miastowdeszczu.pl/#miasto-w-deszczu.
Vybraná pravidla z Rakouska, které se zabývají otázkou komunikace o rizicích:
- Federal Ministry Republic of Austria – Sustainability and Tourism (2018): Hochwasserrisikomanagement in Österreich. Ziele – Maßnahmen – Beispiele [pdf; 7.0 MB] – Brožura o nástrojích a zodpovědném řízení povodňových rizik v Rakousku s praktickými příklady. V kapitole 4 jsou uvedena všeobecná doporučení na téma komunikace o rizicích.
- Prutsch, A., Glas, N., Grothmann, T., Wirth, V., Dreiseitl-Wanschura, B., Gartlacher, S., Lorenz, F. & Gerlich, W. (2014): Klimawandel findet statt. Anpassung ist nötig. Ein Leitfaden zur erfolgreichen Kommunikation. Federal Environment Agency, Vienna [pdf; 8.9 MB] – Všeobecná doporučení pro komunikaci o přizpůsobení se změně klimatu a přístupu, obsahu, cílových skupinách a možných nástrojích s příklady i mimo Rakousko.
Spolkové ministerstvo pro zemědělství, regiony a cestovní ruch v Rakousku: webová stránka s informacemi o povodních a zvyšování informovanosti o povodních (pouze v německém jazyce) [přístup: 20/04/2020; webová stránka]
Vybrané směrnice z různých zemí v angličtině:
- Federal Ministry Republic of Austria – Sustainability and Tourism (2018): Flood Risk Management in Austria. Objectives – Measures – Good practice [pdf; 7.0 MB] – Brožura o nástrojích a zodpovědném řízení povodňových rizik v Rakousku s praktickými příklady. V kapitole 4 jsou uvedena všeobecná doporučení týkající se komunikace o rizicích.
- Cabinet Office (2011): Communicating risk guidance [pdf; 4.0 MB] – Tato směrnice vlády Spojeného království poskytuje všeobecnou sadu nástrojů v sedmi krocích pro plánování a navrhování komunikační strategie v oblasti řízení rizik.
- Environment Agency (2015): Public dialogues on flood risk communication [pdf; 2.8 MB] – Zpráva jako souhrn všeobecné úrovně vědomostí týkajících se oznamování povodňového rizika včetně technik a problémů v Anglii a Walesu.
- Local Government Association (2015): A guide for communicating during extreme weather [pdf; 0.4 MB] -Směrnice na pomoc při vývoji komunikační strategie ve vztahu k Velké Británii a příklady osvědčených postupů z případových studií ve Velké Británii.
- European Commission (2007): Good Practice for Delivering Flood-Related Infromation to the General Public [pdf; 6.0 MB] – Přehled současných postupů a nástrojů pro oznamování informací týkajících se povodní široké veřejnosti a příklady nástrojů z různých evropských zemí.
- TU Dortmund (Ed.) (2011): Planning and implementing communication and public participation processes in flood risk management. Procedural guidelines and toolbox of methods [pdf; 5.76 MB] – Příručka podporuje místní a regionální správy a vodohospodářské orgány při plánování jejich procesu komunikace a účasti.
NAŠE PŘÍBĚHY
Zapojte studenty!
„V projektu RAINMAN je jednou z našich priorit příprava opatření na komunikaci o rizicích při použití materiálů pro školství. Partneři projektu RAINMAN vytvořili různé materiály pro učitele a studenty, které byly otestovány v praxi. Z našeho pohledu je důležité, aby si i mladší generace uvědomovala rizika spojená s přívalovými srážkami a aby se zavčas seznámila s procesem řízení rizik z přívalových srážek. Tímto způsobem pomáháme do budoucna zlepšovat zvládání rizik z přívalových srážek a udržitelně zlepšovat informovanost obyvatelstva.“ (Dr.eng. Mariusz Adynkiewicz-Piragas, Institut meteorologie a managementu vody, Národní výzkumný ústav, Polsko)
Zkontaktujte se s místními!
„V průběhu prací na projektu RAINMAN a implementace naší pilotní aktivity jsme si uvědomili, jak důležité je zkontaktovat se s místními lidmi a institucemi. Ukázalo se, že mnoho majitelů domů má zkušenosti s povodněmi a již zavedli jistá opatření ke snížení rizik z přívalových srážek. Zjistili jsme také, že je stále ještě co dělat. Chtěli jsme motivovat další majitele domů, aby jednali. Proto jsme například iniciovali pobídku v rámci které se vlastníci domů mohli zapojit elektronicky a mohli se s námi podělit o své zkušenosti s povodněmi. Uvědomili jsme si však, že není snadné přimět zúčastněné osoby, aby si přes internet vyměňovaly své zkušenosti a vědomosti.“ (Dr. Sabine Scharfe, Saský stání úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii, Německo)