Opatření pro snižování rizik
VYUŽITÍ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
V ČESKÉ REPUBLICE
Co zde najdete?
Vítejte na stránkách českého územního plánování. Zde se můžete dozvědět více o implementaci protipovodňových opatření vedoucích ke snížení rizik z přívalových srážek v našich pilotních lokalitách. Naleznete zde odkazy a materiály ke stažení s podrobnějšími informacemi, doporučeními a příklady dobré praxe z Jihočeského kraje.
Vytvořili jsme 3 hlavní sekce, které vás provedou základními poznatky o nástrojích územního plánování, přes metodiku implementace opatření ke snížení rizik z přívalových srážek do územních plánů obcí až po sekci ověřeno v praxi, kde vám ukážeme na naší studii aplikovatelnosti praktickou ukázku implementace v pilotním území Lipí u Českých Budějovic. Prozkoumejte také sekci CO JE DOBRÉ VĚDĚT, kde naleznete praktická doporučení a rady, které jsme shromáždili během veřejných projednáních na obcích v našich pilotních lokalitách.
Ke stažení:
Katalog 100 opatření ke snížení rizik [czech, pdf, 723 KB]
Způsob výběru opatření do ÚPD [czech, pdf, 679 KB]
Vybraná opatření promítnutá do ÚPD [czech, pdf, 571 KB]
Ke stažení:
Studie odtokových poměrů včetně návrhu možných ochranných opatření [czech, pdf, 35 MB]
Studie aplikovatelnosti protipovodňových úprav do ÚP [czech, zip, 94 MB]
Příklady dobré praxe [czech, pdf, 13 MB]
Nástroje územního plánování
Schéma představuje přehled nástrojů územního plánování v České republice a jejich vzájemné vazby. Jedná se o hierarchii územně plánovací dokumentace danou stavebním zákonem podle jejich závaznosti a rozsahu území, na které se vztahují. Spodní část diagramu ukazuje možnosti zakotvení protipovodňových opatření do jednotlivých skupin dokumentů.
Politika územního rozvoje České republiky je koncepčním dokumentem, který obsahuje priority územního plánování celorepublikového významu. Z hlediska ochrany před povodněmi stanovuje úkol vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, eroze, sesuvy půdy, sucho) s cílem minimalizovat škody.
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují základní požadavky na uspořádání kraje a jeho účelné využití, vymezují plochy a koridory pro záměry nadmístního významu, tj. významné pro celý kraj.
Ke stažení zde: https://geoportal.kraj-jihocesky.gov.cz/portal/uzemni-planovani/jihocesky-kraj/zasady-uzemniho-rozvoje-jihoceskeho-kraje
Územní plán řeší celé území obce a stanovuje základní koncepci jejího rozvoje. Člení celé území obce na plochy s rozdílným způsobem využití a stanovuje pro ně podmínky využití. Územní plán obsahuje mj. koncepci protipovodňové ochrany, může navrhovat konkrétní záměry v oblasti vodního hospodářství, protierozní ochrany. Vybrané záměry může vymezit jako veřejně prospěšné stavby nebo opatření.
Regulační plán řeší pouze část území kraje nebo obce, v níž stanovuje podrobné podmínky. Vymezuje jednotlivé pozemky a stanoví podrobné podmínky jejich využití (na rozdíl od ÚP, který řeší plochy, a ne detail pozemků). Regulační plán může navrhovat konkrétní umístění protipovodňových opatření a základní podobu staveb a podmínky v ohroženém území.
Územní studie prověřuje území a zpracovává se v obdobném rozsahu jako regulační plán, nejedná se však o závaznou územně plánovací dokumentaci.
Podrobnější informace najdete v následující dokumentech ke stažení:
Snížení rizik z přívalových srážek pomocí nástrojů územního plánování [czech, pdf, 4 MB]
Od opatření k územnímu plánu
Níže lze nalézt, která opatření sebraná od všech projektových partnerů lze v prostředí České republiky zapracovat do územně plánovacích dokumentací a jaké plochy a koridory pro tato opatření použít.
ke snížení dopadů z přívalových srážek
použitelných v územně plánovací dokumentaci
v územně plánovací dokumentaci
Podrobnější informace najdete v následujících dokumentech ke stažení:
Ke stažení [czech, pdf, 723 KB]
Způsob výběru opatření do ÚPD [czech, pdf, 679 KB]
Vybraná opatření promítnutá do ÚPD [czech, pdf, 571 KB]
Ověřeno v praxi
Studie aplikovatelnosti protipovodňových opatření do územních plánů
I. Etapa
V první části se studie zabývá prolnutím návrhů ochranných opatření navržených Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka s platnými územími plány jednotlivých obcí. Jejím cílem je vytipovat případná kolizní místa mezi návrhem ochranných opatření a stávajícími územně plánovacími dokumentacemi.
II. Etapa
Ve druhé části se studie (již pouze v jedné pilotní lokalitě) zabývá návrhem ochranných opatření eliminujících škody po přívalových srážkách v koordinaci se zájmy obce vyjádřenými územně plánovací dokumentací. Jedná se tedy o návrh změn územně plánovacích dokumentací jednotlivých obcí v pilotní lokalitě, které by zajistily požadovanou ochranu území proti škodám po povodni způsobené přívalovou srážkou i rozvoj obce.
Podrobnější informace najdete v následující dokumentech ke stažení:
Studie aplikovatelnosti protipovodňových úprav do ÚP [czech, zip, 94 MB]
Příklady dobré praxe v jižních Čechách [czech, pdf, 13 MB]
Nebo navštivte NAŠE PŘÍBĚHY Z JIŽNÍCH ČECH
Co je dobré vědět?
Pro řešení problému je potřeba nalezení příčiny. V souvislosti s přívalovou srážkou je zásadní znát odtokové poměry v postiženém území. Není obecnou pravdou, že příčina se nachází ve správním území postižené obce. Pro eliminaci negativních dopadů přívalové srážky je nezbytná součinnost mezi příčinou a důsledkem, tedy mezi obcí, která je negativními důsledky zasažena a obcemi, z nichž tyto negativní dopady přichází.
Nejúčinnější ochranou proti důsledkům povodní z přívalových srážek je eliminace rozvojových ploch umístěných v ohrožených územích. Správnou analýzu ohrožených území lze získat jedině komplexní přístupem k zajištění protipovodňové ochrany a analýzou odtokových poměrů v jednom uceleném povodí. Díky znalosti konkrétních podmínek lze eliminovat návrh rozvojových ploch, jejichž ochrana bude nehospodárná nebo dokonce nemožná.
Územní plán zajistí komplexní řešení protipovodňové ochrany, protože se vydává jako koncepční dokument pro celé správní území obce. Konkrétní umístění daných opatření vytváří předpoklad pro jejich snazší povolení. Vzhledem k jejich charakteru je lze v územním plánu označit jako veřejně prospěšné stavby či opatření. Systém dotačních titulů je často podmíněn souladem opatření s územním plánem.
Existují vhodná protipovodňová opatření, která vzhledem k jejich charakteru nelze zakotvit v územním plánu kvůli jeho podrobnosti definované stavebním zákonem. Příkladem mohou být agrotechnická opatření, jejichž vliv na zmírnění negativních důsledků přívalových srážek je velmi podstatný. Bez dodržování těchto opatření nelze dosáhnout požadovaného efektu, tj. minimalizace negativních důsledků povodní způsobených přívalovou srážkou.
Proces pořízení ÚP, jež je definován stavebním zákonem, nezahrnuje dostatek prostoru k potřebné diskusi o navrhovaných opatření s veřejností, vlastníky dotčených pozemků, hospodařícími subjekty atd. Dostatečná komunikace a osvěta o potřebnosti komplexního řešení protipovodňové ochrany vede k pochopení problému a vstřícnějšímu přístupu k navrhovaným řešením. Z těchto důvodů je potřeba komunikaci s dotčenými subjekty věnovat zvýšenou pozornost nad rámec stavebního zákona.
