Nástroj opatření pro snížovaní rizik

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

Co zde najdete?

Info

Územní plánování díky své mezioborové koordinační funkci, schopnosti zohlednit různé zájmy, jakož i použitelným územně plánovacím nástrojům, umožňuje komplexně řešit území tak, aby bylo možno dosáhnout snížení negativních dopadů z přívalových srážek.

Tato sekce je určena především pro projektanty územních plánů obcí a urbanisty. Nabízí ucelený přehled možností územního plánování pro řízení rizik z přívalových srážek v kombinaci s obecnými doporučeními pro navrhovaná opatření. Protože konkrétní možnosti implementace opatření ke snižování rizik v územním plánování silně závisí na konkrétním právním prostředí v příslušné zemi, obsahuje nástroj pohledy z různých národních perspektiv.

Co je ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ a jak může přispět ke snížení rizik?

Úkolem územního plánování je koordinovat nejrůznější, často protichůdné, zájmy a cíle na využívání půdy, identifikovat a podporovat multifunkční potenciál využití území. Nárůst přívalových srážek je jedním z důsledků změn klimatu a má vliv na urbanistickou koncepci a využití území. Reagovat na změny klimatu, tedy i na potřebu snížit rizika negativních dopadů z přívalových srážek, a zohlednit tyto potřeby pomocí nástrojů územního plánování, zejména návrhem urbanistické koncepce, je důležitým tématem územního plánování.                                                         

Promítnutím cílů pro snížení rizika negativních dopadů přívalových srážek do územních plánů lze dosáhnout snížení těchto rizik na místní a regionální úrovni. Strategie snižování rizika negativních dopadů z přívalových srážek pomocí nástrojů územního plánování lze navrhnout zejména na základě map nebezpečí a rizik.

Co je důležité při zvažování rizik z přívalových srážek v územním plánování?

Úkolem územního plánování je určovat koncepci budoucího rozvoje území, například návrhem nových území určených k zastavění, tedy sídelních oblastí, infrastruktur, ale také zároveň návrhem území, která mají zůstat nezastavěná, přírodního charakteru, tedy charakteru otevřených a přírodních prostor. V současné době je právě na územní plánování kladen požadavek, aby se vypořádalo s přírodními riziky dneška a předvídatelné budoucnosti. Pouze prostřednictvím územních plánů reagujících na aktuální problematiku přívalových srážek lze snížit rizika a potenciál poškození.

Doporučení co dělat:

Rizika z přívalových srážek jsou pouze jedním z možných environmentálních rizik.

Koncepční charakter územního plánování umožňuje komplexní přístup, který zohledňuje a koordinuje zájmy z různých odvětví, přičemž zároveň zohledňuje potřebu ochrany z důvodu změn klimatu. Požadavek na snížení rizik negativních dopadů z přívalových srážek je ale pouze jedním kritériem pro výběr preventivních opatření zaměřených na vodní hospodářství. Očekává se, že kromě silných dešťových srážek v budoucnu vzroste i tepelný stres, doba trvání sucha a intenzita bouří. V ideálním případě jsou opatření navrhována tak, aby bylo možné využít synergie a opatření bylo využitélné pro eliminaci různých dopadů změny klimatu (například zelené střechy podporují zadržování dešťové vody, ale také snižují teplo).

Na druhou stranu je třeba co nejdříve při rozhodování o plánování vyrovnat protichůdné cíle mezi různými oblastmi činnosti.

Protože přívalový déšť je spíše místní událostí a důsledky do značné míry závisí na místních charakteristikách, vhodná a účinná opatření, která budou nejlépe odpovídat místním potřebám na zmírnění rizika negativních dopadů z přívalových dešťů, lze navrhnout prostřednictvím územních plánů obcí. Územní plánování na místní a regionální úrovni musí být dobře koordinováno, aby se snížilo riziko negativních dopadů z přívalových dešťů a aby se vypořádalo s novými výzvami přizpůsobení se změně klimatu.

Při návrhu nové koncepce rozvoje daného území je potřeba současně navrhnout i územně plánovací opatření, která povedou ke snížení rizika negativních dopadů z přívalových dešťů. Možnosti plánování a navrhování bezpečného řízení povrchového odtoku a zabránění poškození jsou účinnější a snáze implementovatelné než adaptační opatření ve stávajících sídlech. Například je snazší udržet oblasti náchylné k povodním volné, nezastavěné, např. budovami nebo umožnit realizovat pouze budovy odolné proti povodním, než přizpůsobit stávající sídelní struktury (omezení zhutnění povrchu, ochrana domu atd.).

Rizika z přívalových srážek lze v územním plánování zohlednit pomocí formálních i neformálních plánovacích nástrojů. Formální, právně závazné nástroje představují nezbytnou jistotu při plánování. Musí být vyvinuty tak, aby mohly zmírňovat dopady změny klimatu prostřednictvím opatření ke snižování rizik v oblastech s různým charakterem území. Neformální přístupy naopak podporují kreativní řešení, a proto nabízejí dobrou příležitost k zavedení nových variant a alternativ.

Územní plánování určuje dlouhodobé funkční využití území, a proto musí brát v úvahu řadu budoucích nejistot, jako jsou demografické změny, transformace energetického systému a změna klimatu. Dnešní osvědčená rozhodnutí územního plánování se mohou v budoucnu stát nepříznivými, pokud nepředvídatelné dopady změny klimatu výrazně ovlivní kvalitu života. Proto je nutné vytvořit větší flexibilitu pro měnící se podmínky prostředí, aby se snížila zranitelnost regionů a sídel a zlepšila se kvalita života pomocí adaptivních metod plánování.

V důsledku toho by měly být plánovací procesy a nástroje udržovány pružné, aby bylo možné vytvořit řetězec po sobě jdoucích strategických rozhodnutí s možnostmi úpravy závazných účinků, namísto vypracování jednoho komplexního plánu s konečným návrhem.

Změna klimatu a její důsledky, jako je zvyšování rizika přívalových srážek, jsou důležitou otázkou a ovlivňují ekologické, jakož i sociální a ekonomické aspekty územního rozvoje. Mohou být ovlivněna města, obce, silnice, železnice a vodní cesty, jakož i technická infrastruktura (např. zásobování či odpadové hospodářství). Pro všechna tato funkční využití území jsou přijímána dlouhodobá rozhodnutí územního plánování. Rozhodnutí přijatá v minulosti týkající se současného využití území by měla být kriticky přezkoumána a znovu zvážena s ohledem na nezbytné přizpůsobení se změně klimatu.

Urbanisté musí zúčastněným stranám sdělovat rizika a příležitosti pro město nebo region. To by mělo být provedeno co nejdříve, aby bylo možné docílit vzájemného porozumění, koordinovat rozdílné cíle a zapojit je včas do plánovacích procesů. Pro zavedení opatření vedoucích ke snížení rizik je třeba ustanovit vhodné mechanismy spolupráce a koordinace.
Vzhledem k očekávanému problematickému zavedení navrhovaných opatření, je důležité věnovat zvýšenou pozornost zabezpečení zdrojů a financí. Zejména místní orgány potřebují podporu. Navrhovaná opatření ke snížení rizik často nelze zavést pomocí ustálených postupů, takže nezbytný rozpočet či účinnost opatření často není přesně známa. Výsledky analýz nákladů a přínosů proto mohou poskytnout dobrý základ pro stanovení priorit možného financování.

Strategie územního plánování a opatření ke snížení rizik z přívalových srážek na úrovni místního plánování

Strategie územního plánování a některá obecná opatření ke snižování rizik v oblasti územního plánování lze odvodit z výše uvedených doporučení.

Přizpůsobení územně plánovací činnosti

Současná územně plánovací činnost by měla brát v úvahu riziko z přívalových srážek, například při navrhování rozvojových ploch, dopravní a technické infrastruktury či nezastavěného území přírodního charakteru. Toto zohlednění se týká jak úprav v zastavěných oblastech tak též zahrnutí těchto aspektů do nově navrhovaných rozvojových ploch.

  • Strategické dokumenty
  • Zavedení a využívání územního plánování na místní a regionalní úrovni
  • Spolupráce v rámci obce
  • Omezení rozšiřování zástavby v ohrožených oblastech

Zjistěte více v KATALOGU 100 OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ RIZIK Z POVODNÍ Z PŘÍVALOVÝCH SRÁŽEK

Existuje celá řada konkrétnějších možností, jak přizpůsobit sídelní oblasti a nezastavěné území rizikům z přívalových srážek. Velkou část těchto opatření v oblasti územního plánování lze rozdělit do tří kategorií.

Vsakování a zamezení zhutnění povrchu

Výstavba silnic a budov zvyšuje zhutnění a nepropustnost půdy v obcích. Dešťová voda se nemůže vsakovat do země a v případě silných srážek nekontrolovaně odtéká. Čím větší plocha je zhutněna, tím méně dešťové vody může pronikat do země a tím vyšší je povrchový odtok. Pro zlepšení vsakování by mělo být minimalizováno nové zhutnění povrchů, měly by být použity materiály a povrchy propouštějící vodu a dlážděné povrchy by měly být propustné.

  • Nestavět v ohrožených oblastech: Prevence stanovením zvláštních zatravněných nebo ochranných oblastí v rozvojových nebo územních plánech
  • Vsakovací a filtrační pánve a komory

Zjistěte více v KATALOGU 100 OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ RIZIK Z POVODNÍ Z PŘÍVALOVÝCH SRÁŽEK.

Bezpečný odtok dešťové vody

Dešťová voda je obvykle odváděna podzemním kanalizačním systémem až do určitého konstrukčního limitu. Existují také možnosti vypouštění dešťové vody kontrolovaným způsobem nad zemí, například prostřednictvím speciálně zkonstruovaných příkopů nebo využitím dopravních ploch pro odvodnění. Ty mohou být navrženy např. jako samostatný systém odvodnění dešťové vody oddělený od odpadních vod.

  • Drenážní příkopy, mokřiny
  • Udržitelné městské odvodňovací systémy pro sbírání, odklánění a zadržování povrchového odtoku
  • Multifunkční dopravní cesty a parkovací plochy určené pro odtok nebo jako dočasně zatopená inundanční oblast

Zjistěte více v KATALOGU 100 OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ RIZIK Z POVODNÍ Z PŘÍVALOVÝCH SRÁŽEK.

Zadržování a sběr dešťové vody

Schopnost území zadržovat vodu významně ovlivňuje účinky povodní z přívalových srážek. Pro snížení povrchového odtoku jsou vhodná různá opatření, a to buď dočasné zadržení vody, zlepšení odpařování nebo postupné vypouštění nadbytečné vody a její vsakování. Takové retenční oblasti musí být udržovány bez budov nebo infrastruktury. Zadržení dešťové vody zároveň umožňuje její využití pro vhodné soukromé nebo průmyslové účely.

  • Malé retenční nádrže
  • Zřízení a údržba retenčních ploch v městské zástavbě
  • Zvýšení retenční kapacity stávajících koryt a zátopových oblastí jejich obnovou

Zjistěte více v KATALOGU 100 OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ RIZIK Z POVODNÍ Z PŘÍVALOVÝCH SRÁŽEK.

Porozumět základům: systémy územního plánování v různých zemích s ohledem na změnu klimatu

Konkrétní možnosti opatření ke snížení rizik z přívalových srážek prostřednictvím nástrojů územního plánování jsou úzce spojeny s příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Příležitosti a omezení pro provádění opatření ke snižování rizik do značné míry závisí na národním a/nebo regionálním (lokálním) systému územního plánování, jeho nástrojích a postupech. Proto je nezbytné znát a pochopit příslušný národní systém územního plánování, jeho příležitosti a omezení. Zjistěte více o územním plánování v různých zemích.

NAŠE PŘÍBĚHY

Implementace katalogu opatření do vybraných územních plánů v jižních Čechách, Česká republika

V České republice byla pořízena komplexní studie, která analyzuje implementaci katalogu opatření pomocí nástrojů územního plánování v pilotních lokalitách Jihočeského kraje. Klikněte na obrázek a prozkoumejte výsledné poznatky. Speciálně vytvořená webová stránka poskytuje konkrétnější informace o implementaci opatření ke snižování rizik v pilotních oblastech Jihočeského kraje, dále odkazy a materiály ke stažení s podrobnějšími informacemi, doporučeními a příklady dobré praxe.

Integrace aspektů managementu rizik přívalových srážek do regionálního plánu Horní údolí Labe/Východní Krušné hory, Německo

“V Německu neexistují téměř žádné modely, které by řešily problematiku přívalových srážek na regionální úrovni. V regionu Horního údolí Labe/Východních Krušných hor se provedlo zjednodušené hodnocení rizika. Zohlednily se osídlené oblasti, dopravní trasy, vodní útvary a regionální priority na obnovu toku. Můžeme konstatovat, že ve spolupráci s odbornými orgány a vědeckými institucemi může regionální plánování vytvořit rámec pro účinná opatření vedoucí ke snížení vodní eroze.” (Michael Holzweißig, Regionalen Planungsverbandes Oberes Elbtal/Osterzgebirge, Německo)