Organizační opatření a nouzová opatření jsou přijímána bezprostředně po události, aby byla zaručena funkčnost struktur, které mají za cíl ochranu před povodněmi v povodí (např. odstranění trosek a bahna).
Cílem těchto hrázek je zkrátit délku svahu, čímž se zpomalí odtok povrchové vody a omezuje se eroze půdy na orné půdě. Podporují také infiltraci vody do půdy. Musí být vybudovány ve směru vrstevnic s nulovým podélným sklonem. Jak oblast před hrázkou, tak její výška musí odpovídat potřebě retenčního objemu , včetně objemu naneseného erodovaného materiálu.…
Využití půdy a změny krajinného pokryvu, jakož i intenzifikace nebo extenzifikace využívání půdy mění hydrologické podmínky a mají potenciálně velké dopady na záplavy v nížinných oblastech. Při plánování činnosti by se mělo brát v úvahu souvislost mezi situací po proudu a proti proudu, interakce činností zejména pokud se vyskytnou problémy v sídelních oblastech. Formální i…
Rozdělení plochy pole má za cíl pěstovat plánovaně různé střídající se plodiny v pruzích. Ideálně v kombinaci s kultivací napříč svahem. Je vhodné zvláště pro plodiny se sklonem k erozi, jako je kukuřice nebo cukrová řepa, které se střídají s pruhy např. trav nebo nekultivované půdy. Plodiny náchylné k odtoku povrchové vody a erozi půdním…
Nádrže lze klasifikovat mimo jiné podle velikosti, klasifikace se však v jednotlivých zemích liší (např. Česká republika <2 000 000 m³ , někde menší než 100 000 m³). Pro zvládání silných dešťových srážek jsou zvláště důležité malé nádrže na menších vodních tocích. Mohou chránit objekty v rizikových oblastech před negativními dopady povodní po silném dešti…
Toto opatření pomáhá výrazně snížit riziko eroze na zemědělské půdě. Díky drsnosti povrchové struktury půdy pomáhá povrchové vodě vsakovat do podloží. Odtok povrchové vody je navíc významně snížen řadou dočasných nerovností zadržujících vodu . Opatření je však v rozporu s jinými opatřeními zaměřenými na šetrné hospodaření s půdou a mělo by se používat opatrně.
