Územní plánování je účinným nástrojem ke snížení budoucího povodňového rizika. Povodňové riziko se může výrazně snížit, pokud změny ve využití, úpravy využití, omezení používání nebo stavební činnost a rozvoj přizpůsobené povodním v oblastech náchylných k povodním jsou posouzeny v obou částech plánování: definování a implementaci plánů. Využití tohoto opatření je velmi omezené ve stávajících zastavěných…
Správné posouzení ohrožení a rizik (s informativními mapami jako hlavním výstupem) je nezbytným základem pro zahájení procesu integrovaného řízení rizik na všech úrovních činnosti. Hodnocení je náročným vícestupňovým úkolem, který vyžaduje – kromě jasných cílů – některá vstupní data (např. o historických událostech a škodách, metodických dovednostech a rozhodnutích), jakož i potřebné zdroje. Na základě…
Zadržovací hráze fungují jako bariéry na rychle proudících potocích a roklích nebo obvykle suchých místech koncentrovaného povrchového odtoku. Mohou být navrženy ve formě prahu nebo schodu. Opatření snižuje podélný sklon, slouží k akumulaci povrchových vod a omezuje rychlost koncentrovaného povrchového odtoku během intenzivních srážek. Mělo by být provedeno v případě neúčinnosti méně náročných opatření a…
Všechny povodně se škodami by měly být analyzovány s ohledem na jejich příčiny a dopady. Opatření zahrnuje posouzení budov a infrastruktury z hlediska jejich použitelnosti (např. dopravní trasy, zásobování vodou, čištění odpadních vod). Shromážděné údaje jsou základem pro žádosti o odškodnění z pojišťovacích fondů nebo fondů pro veřejné katastrofy (jsou-li k dispozici). Na základě analýzy…
Hrázkování v brázdách (také nazývané hříbkování nebo hrazení brázdy) je vytvoření malých půdních hrázek napříč brázdami např. při pěstování brambor. Podobnou technikou je půdní důlkování – tvorba malých depresí v těsných intervalech. Tyto postupy udržují dešťovou vodu na místě, dokud neinfiltruje do půdy.
