Přírodní nebo uměle vytvořené záchytné poldry a deprese se specifickou retenční kapacitou mohou být použity jako dočasná vodní nádrž pro zadržení vody během silných srážek. Zpomalují povrchový odtok; přispívají tak ke zpoždění a snížení povodňových průtoků. Je možné je umístit téměř v jakékoli krajině – zemědělské plochy, lesy, podél vodních toků nebo uvnitř osídlených oblastí…
Lineární ochranná opatření pomáhají nasměrovat vodu do oblastí, kde nehrozí ohrožení obyvatelstva a přispívají ke snížení povodňových škod. Jedná se o hráze protipovodňové ochrany, protipovodňové stěny, mobilní protipovodňové systémy, odvádění srážkové vody, protipovodňové kanály, odvodnění silnic v případě nových staveb a rekonstrukcí. Opatření vyžadují údržbu a zaškolení obsluhy.
Tradiční odvodňovací systémy pro povrchové vody jsou často přetíženy v případě silného deště a způsobují tak záplavy a škody. Mohou být dále rozvinuty do „udržitelných městských drenážních systémů“ zaměřených na zvýšení jejich kapacity, např. pokud jde o silné srážky a jejich sladění s přírodními vodními procesy. K této skupině opatření patří velké množství různých stavebních…
Opatření zahrnuje posouzení škod na životním prostředí, způsobených většinou haváriemi na zdrojích znečištění, např. poškození nádob s nebezpečnými látkami. Postupy a kritéria jsou definována příslušnými orgány.
Různé typy retenčních nádrží, které leží na vodním toku. Napříč tokem je vždy hráz, kdy při nízké hladině voda protéká pouze korytem vodního toku přes výpustní zařízení. Jakmile dojde k navýšení průtoku, který je větší než kapacita koryta toku, dochází k jeho zadržení. Odtok z poldru je pak regulován výpustním zařízením. Většinou bez možnosti manipulace.…
Konstrukce stěny využívá vegetaci zalévanou atmosférickými srážkami. Během dešťů se dešťová voda používá k navlhčení povrchu rostlin a k jejich životním potřebám. Část vody se vrátí do atmosféry díky evapotranspiraci.
