Potenciálně poškozené osoby – zejména vlastníci nemovitostí by mělin být motivováni realizací opatření vedoucích k ochraně jich majetku. Zřízení a údržba ochranných prvků v soukromých stavbách je však náročná. Úřady by však měly propagovat a stanovit vhodná opatření na ochranu majetku alespoň poskytováním informací na webových stránkách a v písemných materiálech.
Odkloněním vody se předejde nepříznivým následkům v rizikových oblastech. Např. majetek nebo jeho části mohou být chráněny zdí, která obklopuje budovu a odděluje od ní tekoucí povrchovou vodu. Před výstavbou těchto opatření musí být prokázáno, že odklon povodňové vody neporušuje práva třetích stran a, že je kapacita pro zadržování vody proudící přímo na objekt dostatečně…
Poškození povodněmi způsobenými srážkami lze vyloučit zohledněním povodňových stavů v rozvojových a územních plánech a vytvořením volných cest pro odtok. Toho lze dosáhnout stavebními předpisy, např. vymezením zvláštních zatravněných porostů nebo ochranných pásem v rizikových oblastech územního plánu. Tyto zóny slouží k zpomalení povrchovho odtoku v případě silného deště.
Organizační opatření a nouzová opatření jsou přijímána bezprostředně po události, aby byla zaručena funkčnost struktur, které mají za cíl ochranu před povodněmi v povodí (např. odstranění trosek a bahna).
Povrchový odtok na loukách a pastvinách je ve srovnání s plodinami na orné půdě menší. Vysoký podíl luk a pastvin tak zvyšuje retenční kapacitu zemědělské půdy a snižuje povrchový odtok. Zachování stávajících luk, nepraktikování plodinového využití ploch nebo stavební činnosti zejména v oblastech vodních toků, na svazích, v odtokových oblastech podél vodních toků je proto…
Všude tam, kde se pro podporu retence používají zeleň bez ohledu na to, zda se jedná o trávu, stromy, keře, rostliny používané k vytváření zelených střech nebo zelených zdí, může být růst těchto rostlin podpořen geokompozitem absorbujícím vodu (GSW).
