Naše příběhy ze ZÁHŘEBU a UMAGU, CHORVATSKO

Záhřeb a Umag jsou dvě ze sedmi pilotních oblastí projektu RAINMAN, které testují společně vyvinuté metody a nástroje ke snížení rizik z přívalových srážek. Pilotní oblasti Záhřeb a Umag jako hlavní výstup zpracovaly studii ve spolupráci s externím dodavatelem. Tato studie ověřuje možnost implementace protipovodňových opatření určených k odstranění škod způsobených přívalovými srážkami (pluviální povodně), zejména v zastavěných územích, do dokumentací územního plánování v pilotních lokalitách. Studie zároveň testuje možnost a vhodnost použití společně vyvinutých metod a nástrojů projektu RAINMAN.

PŘEHLED

Aktivity:

  • hodnocení a mapování
  • komunikace o rizicích
  • opatření pro snižování rizik

Charakter území:

  • městské (Záhřeb), částečně urbanizované (Umag)

Morfologie terénu:

  • pahorkatiny (Záhřeb), pahorkatiny-nížiny (Umag)

MĚSTO ZÁHŘEB

Záhřebská pilotní lokalita pokrývá přibližně 132 km² území města Záhřeb, které je ohraničené rozvodím na nejvyšších hřebenech hory Medvednice na severu, povodím řeky Krapina na západě, řekou Sáva na jihu a povodím potoka Bukovački a ulicí Radnička na východě. Největší část zabírají integrované a nepropojené městské oblasti a průmyslová a obchodní zařízení (přibližně 60 %) a oblasti pokryté listnatými lesy (svahy hory Medvednica, cca 28 %). Zbývající oblasti jsou oblasti s převážně zemědělským využitím a mozaikou zemědělských ploch (přibližně 12 %). Tato oblast má charakter mírného kontinentálního podnebí.

Specifickým znakem vybrané pilotní lokality je konfigurace terénu, kde dochází k náhlým změnám z kopcovitého na nížinatý terén, zejména ve vysoce urbanizované zóně, a její stávající kanalizační systém kombinovaného typu. Pro městský region Záhřebu je dalším specifickým znakem velmi náhlá urbanizace, ke které nebyl přiměřeně přizpůsoben rozvoj infrastruktury.

Krátkodobé přívalové srážky představují mimořádné nebezpečí pro městská prostředí včetně města Záhřeb. V některých lokalitách je situace ještě horší z důvodu nedostatečně udržovaných veřejných kanalizačních systémů. K intenzitě povodní přispívá i koncentrace dešťové vody díky přítoku přívalových vod z masívu Medvednica. V okolí města Záhřeb, nejen v jeho bezprostředním centru, ale i v širším okolí, byly zaznamenány hmotné škody, zatím bez obětí. Kromě obytných budov, které leží v malých terénních depresích nebo nejsou adekvátně postavené, mohou být výrazně poškozené i cesty na místech, kde se mění úrovně (podjezdy nebo podchody).

Locations of interventions related to the pumping out of water

Činnosti v pilotní oblasti zahrnují zapojení do hodnocení a mapování, opatření ke snížení rizika, informovanost a komunikaci o rizicích. Zvláštní pozornost je nutné věnovat přípravě podkladů, protože výsledky do velké míry závisí na jejich přesnosti, vývoji modelu kvality terénu, jakož i vytvoření hydraulického modelu. Důležitý je i výběr reprezentativních srážek (simulovaná bouřka).

Prvním krokem při implementaci byla analýza topografických a hydrologických podmínek odtoku v oblasti řešené projektem. Model terénu byl vyvinut a vylepšen. Pomocí nástrojů GIS byly definovány preferenční trasy toku, jakož i oblasti terénních depresí a změn úrovní terénu, které poukazují na potenciálně kritické body. Pomocí nástrojů HEC-RAS byl simulován 2D tok. Následně byly výsledky porovnány s místy zásahů z databáze hasičského sboru města Záhřeb.

Modelling phase I: Comparison of resulting depths and locations of interventions in the 2012-2019 period

Kategorizace zařízení podle jejich účelu poskytuje informace o zranitelnosti oblasti a tím pádem i pokyny k uplatňování adekvátních opatření.

Simulation results for the rain episode (2009)

As part of the project, a catalogue of risk reduction measures was prepared with a detailed overview of which measures are suitable for certain applications in which area. In addition to the measures, recommendations were also given about additional activities which can be implemented with the purpose of improving the model.

SEZNAMTE SE S NAŠIMI PŘÍBĚHY

MĚSTO UMAG

Povodí vodního toku s názvem Umaški potok leží v severozápadní části Istrie, na území měst Umag a Buje, mezi povodím řeky Dragonja na severu a povodím řeky Mirna na jihu. Povodí Umaški potok má rozlohu přibližně 29 km2, zatímco hydrologické povodí je o něco větší – přibližně 40 km2. Povodí se přizpůsobuje terénu, kterým vodní tok protéká (JV – SZ) a z hlediska reliéfu a hydrogeologie má dvě charakteristické jednotky: údolí v místě, kde vodní tok ústí, a hornatá část v místě, kde pramení. Místo, kde povodí vyvěrá, je pokryté zejména loukami, pastvinami a lesy. V důsledku husté vegetace je odtok i navzdory strmým svahům zpomalený. Bylo zde postaveno několik malých osad, většinou na kopcích a vyvýšeninách. Hlavní část údolí tvoří obdělávaná zemědělská půda s vysokou kapacitou pro vsakování vody, díky které dochází k povrchovému odtoku až po dlouhotrvajících přívalových srážkách. Urbanizace není značná; tento region disponuje většinou malými osídlenými oblastmi s výjimkou města Umag, které je vyhlášenou turistickou lokalitou. Povrchové toky je možné pozorovat v přerušovaném toku Umaški potok.

Hydraulic engineering facilities on the Umaški potok watercourse

Povodně se vyskytují velmi zřídka, ale následky jsou značné. Mezi dvě klíčové charakteristiky této pilotní oblasti patří krasové jevy, které jsou značnou měrou přítomné ve velké části Istrie a způsobují podstatně složitější systém odtoku a přítomnost vlivu kolísání hladiny mořské vody na odtok, a to jak na denní bázi, tak i na bázi několika let. V souvislosti s klimatickými změnami a trendem stoupající hladiny mořské vody je problém s povodněmi z přívalových srážek v podobných oblastech mnohem vážnější.

Flooded areas (2019 flood)

Flood consequences (2019)

Prvním a klíčovým krokem v analýze rizika je vývoj modelu toku – od vývoje správného modelu terénu přes výběr relevantních srážkových událostí až po porovnání se zaznamenanými zásahy a definování majetku vystaveného riziku. Příprava byla provedena pomocí nástrojů GIS a simulace 2D toku prostřednictvím softwaru HEC-RAS.

Digital elevation model of the Umaški potok basin

Scope of the Umaški potok basin pilot area

S cílem dosáhnout dalšího zlepšení se v nadcházejícím období doporučuje vypracovat průzkumy LiDAR celého území Chorvatska a provádět centralizovaný, systematizovaný a pravidelný sběr údajů o stávající a plánované infrastruktuře, zařízeních, (změně) charakteru území atd., aby tyto údaje byly kdykoliv aktuální a dostupné zainteresovaným stranám. Doporučuje se i nepřetržitý a systematický sběr povodňových zpráv od veřejnosti a dobrovolných hasičských sborů, jakož i jiných příslušných institucí. Po jasném definování údajů, které se mají sbírat, má následovat vytvoření a řízení databáze na vývoj nástrojů pro včasné jednání.

Pokud jde o zlepšení modelu v oblasti meteorologických údajů, doporučuje se podrobná regionalizace krátkodobých srážek v celém Chorvatsku. Dále je potřebné stanovit korelaci mezi naměřenými meteorologickými ukazovateli, topografickými podmínkami na místě a výslednými povodněmi, které slouží jako základ pro kalibraci modelu a analýzu rizika. Po vytvoření a ověření modelu je nutné jej udržovat. Každý nový projekt a rozvoj společně s implementací územních plánů je potřeba vyhodnotit prostřednictvím zavedeného modelu.

SEZNAMTE SE S NAŠIMI PŘÍBĚHY

KE STAŽENÍ

Studie “Project RAINMAN – Regional characteristics of design storms in pilot areas in Croatia” | Dostupné v chorvatštině

Faculty of Civil Engineering, Rijeka, 2019

Tento příspěvek představuje vybrané výsledky z výzkumu provedeného v rámci projektu EU RAINMAN. Jsou v něm popisovány a porovnávány zejména regionální charakteristiky simulovaných bouřek odvozených z údajů srážkoměru na dvou stanicích v pilotních oblastech Záhřebu a Istrie. V krátkosti je popsána metodika použitá pro odvození vhodných  simulovaných bouřek a jsou porovnány rozdíly ve tvaru designových křivek s ohledem na třídy trvání srážek.

Stáhnout [pdf, xx KB]

Studie “Forecast and Warning system” | Dostupné v angličtině
Alan Cibilić, Hrvatske vode, Zagreb; Ana Jelka Graf, VPB d.d., Zagreb; 15.6.2020

Stáhnout [pdf, 433 KB]

Studie “Risk maps for the city of Zagreb and for a coastal location in Istria” I Dostupné v angličtině

Alan Cibilić, Hrvatske vode, Zagreb; Ana Jelka Graf, VPB d.d., Zagreb; 15.6.2020

Stáhnout [pdf, 1 MB]

Studie “Action plan with potential risk reduction measures and implementation guideline” I Dostupné v angličtině

Alan Cibilić, Hrvatske vode, Zagreb; Ana Jelka Graf, VPB d.d., Zagreb; 15.6.2020

Stáhnout [pdf, 875 KB]