Naše příběhy z TISZAKÉCSKE a KUNHEGYES, MAĎARSKO

Průměrné roční srážky mohou v Maďarsku vykazovat extrémně vysokou územní a časovou variabilitu, protože podnebí v zemi ovlivňují tři typy klimatických pásů (kontinentální, oceánský, středomořský). V důsledku těchto podmínek se značná část srážek ztrácí povrchovým odtokem, vsakováním a odpařováním. Vážné problémy a škody, primárně v zemědělských oblastech, však způsobuje přebytek vody zejména v rovinatých oblastech, a to kvůli topografickým vlastnostem (charakter povodí a dna). Přebytek vody je jev způsobený dočasným zaplavením, které se objevuje na rovinatých územích v důsledku extrémních srážek, náhlého roztátí sněhu nebo vysoké hladiny podzemní vody, která může prosakovat na povrch (takzvané podmáčení nebo prosakování). Škody způsobené přebytkem vody se mohou vyskytnout na území 1,8 mil. hektarů, z toho se 60 % nachází na orné půdě v Maďarsku.

PŘEHLED

Aktivity:

  • hodnocení a mapování
  • komunikace o rizicích
  • opatření pro snižování rizik

Charakter území:

  • městské, venkovské, zemědělské

Morfologie terénu:

  • nížiny

TISZAKÉCSKE

Tiszakécske se nachází v župě Bács-Kiskun a ve střední oblasti řeky Tisa v Maďarsku, asi 30 km od Ústředí vodního ředitelství střední oblasti řeky Tisa. Tiszakécske se nachází na pravém břehu řeky Tisy. Rozloha města Tiszakécske je přibližně 133 km2. V Tiszakécske se nachází mrtvé rameno.

V oblasti Tiszakécske se mohou vyskytnout povodně z přívalových srážek i klasické říční povodně. Povodně z přívalových srážek se v této oblasti mohou objevit téměř každý rok. Tento druh povodně způsobuje dlouhodobé škody (někdy i více než 30 dní) v zastavěných územích a na orné půdě v nížinách.

V oblasti Tiszakécske se většina povodní z přívalových srážek vyskytuje koncem zimy a začátkem jara, obvykle ve stejné době jako říční povodně na řece Tisa. Kromě přívalových srážek mohou způsobit zaplavení oblasti i výrazné srážky, které spadnou v době, kdy je půda přesycena nebo zamrzlá, nebo rychle tající sníh. Koncem jara a začátkem léta se povodně z přívalových srážek vyskytují jen zřídka.

Hodnocení a mapování:

Popis metodologických podkladů a výstupů

Pro vymodelování složitých vztahů jsme shromáždili adekvátní a dostupné informace o území, o nezávislých proměnných, které představují právě ty faktory, které mají vliv na vznik povodní. Vybrané ovlivňující faktory: vliv hydrometeorologie, vliv reliéfu, vliv půdy, vliv geologie, vliv podzemní vody, vliv charakteru území.

K vymodelování společného vlivu vybraných ovlivňujících faktorů na povodeň se použila vícenásobná lineární regresní analýza (MLRA). MLRA ale vysvětluje územní variabilitu (vzor) distribuce přebytečné vody pouze částečně. Metoda krigování (geostatistická metoda – „kriging“) si vyžaduje vědomosti o prostorové autokorelaci odhadnuté pomocí semivariogramu proměnné, která se má prostorově předpovědět. V našem případě jde o zbývající hodnotu MLRA. K experimentálnímu semivariogramu byl přidán model exponenciálního semivariogramu, který byl následně použit pro výpočet krigážních vah v prostorové interpolaci. Překrytí výsledků regrese a interpolace poskytlo celkovou předpověď regresní krigáže nebezpečí povodně.

Opatření ke snížení rizik:

V rámci projektu RAINMAN byl vypracován plán managementu vody Tiszakécske. Cílem plánu managementu je objasnit geografické podmínky, hydrografii, hrozby a rizika pro zastavěné oblasti a popsat preventivní a ochranná opatření proti přebytečné vodě a povodním. Plán managementu má pět různých hlavních kapitol.

  1. Základní části plánu managementu

Tato kapitola se skládá ze všeobecného přestavení města Tiszakécske, charakteristiky povodí, zranitelnosti povodněmi z přívalových srážek a z možností dostupných ochranných opatření.

  1. Pravidla úrovní ochrany

V této kapitole jsou ochranná opatření specifikovaná pro různé úrovně výstrahy před povodní z přívalových srážek a říční povodní.

  1. Úkoly rady zajišťující organizaci ochrany

V této kapitole je podrobně popsána struktura organizace zajišťující ochranná opatření.

  1. Akční program

V kapitole jsou uvedeny základní informace o zodpovědnosti starosty, o opatřeních na ochranu, o prevenci a následné péči.

  1. Úkoly ochranného období

Tato část obsahuje preventivní opatření a úkoly údržby s následným sdílením informací o vývoji.

Šestá a sedmá kapitola obsahuje přílohy uvádějící profily drenážního systému, podrobnosti o dosažitelnosti dostupných zdrojů (pracovní síly, stroje, materiály a vybavení) a vzory dokumentace pro období obrany.

Komunikace o rizicích:

Dne 20. března 2019 se konala konference projektu RAINMAN v Tiszakécske. Hlavním cílem konference bylo získat přehled o implementaci projektu, hlavních výstupech a výsledcích před širším okruhem účastníků na úrovni zástupců dotčených orgánů a zainteresovaných zájmových skupin. Zainteresované strany, které se konference zúčastnily, představovaly zastoupení z různých oblastí, například managementu vody, veřejné správy a ochrany přírody. Externí experti a partneři projektu RAINMAN představili různé aspekty řízení rizik z přívalových srážek s cílem snížit jejich negativní vlivy. Jedním z témat, na které se prezentace zaměřovala, byly přístupy a zkušenosti Maďarska, které jsou zaměřeny na zkoumání oblastí typických velkým množstvím nížin.

SEZNAMTE SE S NAŠIMI PŘÍBĚHY

KUNHEGYES

Pilotní lokalita se nachází ve střední oblasti řeky Tisa, v severovýchodní části regionu Velká Kumánie, asi 50 km od Ústředí vodního ředitelství střední oblasti řeky Tisa. Ředitelství má 4 pobočky (v Szolnok, Kisköre, Mezőtúr a Karcag). Město Kunhegyes sousedí na severu s městem Abádszalók, na východě s obcí Kunmadaras a městem Karcag, na západě s městem Kenderes a obcí Fegyvernek a na severu s obcí Tiszagyenda. Území postižené negativními dopady z povodní kompetenčně náleží do oblasti spravované pobočkou města Karcag. V případě situace ochrany před vodou ve vnitrozemí (tzv. flatflood) lze v této oblasti vycházet z vyvinuté metody 10.07 vnitrozemská ochrana proti vodě.

Odtoková síť dešťové vody nacházející se v zastavěném území byla zrekonstruována a dobudována v roce 2015. Tato síť se skládá ze 3 dílčích částí. Dvě z nich ústí do kanálu Villogo a třetí do kanálu Kakat. Počet obyvatel žijících v zastavěném území byl 8506 v roce 2007 a 9033 v roce 2012.

Kapacita rezervoáru je téměř 11 000 m3, délka je 550 metrů a jeho nejnižší úroveň je 82,45 m (nad Baltským mořem). To znamená, že hloubka vody v rezervoáru může dosahovat 2 m. Rezervoár je konstruován ze dvou částí, pomocí nichž se reguluje hladina vody. Postup je následující: Povodeň (přebytečná voda) je do oblasti vedena přes část kontrolující hladinu vody, po odvedení povodně je možné akumulovanou vodu vyvést ven do hlavního kanálu.

Standardní průtok z povodí Kunhegyes je 430 l/s. V Maďarsku je obvyklý čas trvání standardních srážek v městských oblastech 10 minut. S ohledem na tyto vlastnosti se kapacita nádrže musela zvýšit o 258 m3. Provozní hladina vody v kanálu Kakat je z důvodu zavlažování vyšší než hladina přebytečné vody. Pro dosažení splnění těchto požadavků byl navržen objem nádrže 11 000 m3.

Vybudované zařízení umožňuje účinky přívalových srážek (záplavy způsobené přebytečnou vodou) snáze redukovat a zároveň přesněji a bezpečněji regulovat.

Hodnocení a mapování:

Popis metodologických podkladů a výstupů

Pro modelování jsme shromáždili adekvátní a dostupné územní informace o nezávislých proměnných, které správně představují právě ty faktory, které mají vliv na vznik povodní. Vybrané ovlivňující faktory: vliv hydrometeorologie, vliv reliéfu, vliv půdy, vliv geologie, vliv podzemní vody, vliv charakteru území.

K vymodelování společného vlivu vybraných ovlivňujících faktorů na povodeň se použila vícenásobná lineární regresní analýza (MLRA). MLRA ale vysvětluje prostorovou variabilitu (vzor) distribuce přebytečné vody pouze částečně. Metoda krigování (geostatistická metoda – „kriging“) si vyžaduje vědomosti o prostorové autokorelaci odhadnuté pomocí semivariogramu proměnné, která se má prostorově předpovědět. V našem případě jde o zbývající hodnotu MLRA. K experimentálnímu semivariogramu se přidal model exponenciálního semivariogramu, který byl následně použit pro výpočet krigážních vah v prostorové interpolaci. Překrytí výsledků regrese a interpolace poskytlo celkovou předpověď regresní krigáže nebezpečí povodně.

Opatření ke snížení rizik:

Nádrž Kakat byla vybudována v rámci projektu RAINMAN.

Tato nádrž je vedlejším rezervoárem, což znamená, že se jedná o nádrž, která se táhne paralelně podél hlavního kanálu. Jedná se o retenční nádrž, která je vytvořena ke zmírnění negativních účinků z přívalových srážek v oblasti povodí. Recipientem systému zachycujícího a odvádějícího dešťové vody v Kunhegyes je kanál Kakat. Hlavním cílem této nádrže je pokrýt volný odtok vod ze systému. Ve venkovských oblastech je za zajištění managementu pokrytí volného odtoku zodpovědná příslušná oprávněná organizace. To znamená, že Ředitelství musí udržovat úroveň vody v kanálech na nejnižší možné úrovni při zohlednění dalšího využití (zavlažování, rekreace atd.).

Kapacita nádrže je téměř 11 000 m3, délka je 550 metrů a jeho nejnižší úroveň je 82,45 m (nad Baltským mořem). To znamená, že hloubka vody v rezervoáru může dosahovat 2 m. Rezervoár je konstruován ze dvou částí, pomocí nichž se reguluje hladina vody. Postup je následující: Povodeň (přebytečná voda) je do oblasti vedena část kontrolující hladinu vody, po odvedení povodně je možné akumulovanou vodu vyvést ven do hlavního kanálu.

Standardní průtok z povodí Kunhegyes je 430 l/s. V Maďarsku je obvyklý čas trvání standardních srážek v městských oblastech 10 minut. S ohledem na tyto vlastnosti se kapacita nádrže musela zvýšit o 258 m3. Provozní hladina vody v kanálu Kakat je z důvodu zavlažování vyšší než hladina přebytečné vody. Pro dosažení splnění těchto požadavků byl navržen  objem nádrže 11 000 m3.

Díky tomuto zařízení se dají účinky přívalových srážek (záplavy způsobené nadbytečnou vodou) snáze redukovat a zároveň přesněji a bezpečněji regulovat.

SEZNAMTE SE S NAŠIMI PŘÍBĚHY

KE STAŽENÍ

Maďarská metoda hodnocení mapování rovinatých ploch | Dostupné v maďarštině

Bozán Csaba, Nemzeti Agrárkutatási és Innovációs Központ (NAIK); Körösparti János, Öntözési és Vízgazdálkodási Kutatóintézetében (ÖVKI)
K vymodelování společného vlivu jsme shromáždili adekvátní a dostupné prostorové informace o nezávislých proměnných, které právě ty faktory, které mají vliv na vznik povodní. Vybrané ovlivňující faktory: vliv hydrometeorologie, vliv reliéfu, vliv půdy, vliv geologie, vliv podzemní vody, vliv charakteru území.

Stáhnout [doc, 6.7 MB]

Mapa nebezpečí a rizik Pilotní akce Tiszakécske | Dostupné v maďarštině

Bozán Csaba, Nemzeti Agrárkutatási és Innovációs Központ (NAIK); Körösparti János, Öntözési és Vízgazdálkodási Kutatóintézetében (ÖVKI)

Vytvoření mapy rizik a nebezpečí území Tiszakécske pomocí vyvinuté metody.

Stáhnout [pdf; 4.15 MB]

Mapa nebezpečí a rizik Pilotní akce vnitrozemské ochrany 10.07 Kunhegyes | Dostupné v maďarštině

Bozán Csaba, Nemzeti Agrárkutatási és Innovációs Központ (NAIK); Körösparti János, Öntözési és Vízgazdálkodási Kutatóintézetében (ÖVKI)

Vytvoření mapy rizik a nebezpečí území Kunhegyes pomocí vyvinuté metody 10.07 vnitrozemská ochrana proti vodě.

Stáhnout [pdf; 4.73 MB]

Hodnocení vztahu mezi škodami způsobenými vodou ve vnitrozemí a kvalitou plánování struktury terénu v zastavěném území župy Jász-Nagykun-Szolnok | Dostupné v maďarštině

Gutman József, EX! Épitésziroda Kft.

Hodnocení vztahu mezi škodami způsobenými vodou ve vnitrozemí a kvalitou plánování struktury terénu v zastavěném území župy Jász-Nagykun-Szolnok.

Stáhnout [pdf, 14.9 MB]