Posouzení přeshraničních rizik, komunikace hydrologických prognóz, harmonizace technických norem; pro řízení povodňových událostí existuje přeshraniční spolupráce v oblasti havarijního plánování a posuzování přeshraničního dopadu projektů. Spolupráce může být zlepšena i pro řízení rizika povodní z přívalových srážek.
Účinné a pravidelně aktualizované havarijní plány jako reakce na mimořádné situace v případě povodní způsobených silnými srážkami pomáhají jednotkám civilní ochrany získat rychlý přehled o opatřeních, která mají být přijata, a také o jejich prioritizaci. Jsou důležitou součástí plánování zvládání katastrof a musí být pořízeny odpovědnými institucemi (např. v Německu a Rakousku jsou to obce,…
Je nutno provádět přípravné práce, a to v takovém rozsahu, aby v případě nouze bylo k dispozici veškeré potřebné vybavení a dobře vyškolený personál v dostatečném počtu.
Neustálé a dlouhodobé pozorování přírodních jevů zvyšuje možnost jejich předvídání, odhadování nebezpečných jevů a plánování efektivních protiopatření. Modely a systémy monitorování, předpovědi a varování obvykle pořizují a provozují státní instituce. Zajišťují neustálý sběr dat, poskytování a kontrolu kvality, jakož i další rozvoj podle stavu výzkumu. Místní nebo regionální pozorování a monitorování však mohou takové informace…
Všechny povodně se škodami by měly být analyzovány s ohledem na jejich příčiny a dopady. Opatření zahrnuje posouzení budov a infrastruktury z hlediska jejich použitelnosti (např. dopravní trasy, zásobování vodou, čištění odpadních vod). Shromážděné údaje jsou základem pro žádosti o odškodnění z pojišťovacích fondů nebo fondů pro veřejné katastrofy (jsou-li k dispozici). Na základě analýzy…
Organizační opatření a nouzová opatření jsou přijímána bezprostředně po události, aby byla zaručena funkčnost struktur, které mají za cíl ochranu před povodněmi v povodí (např. odstranění trosek a bahna).
